U všech DDR2 operačních pamětí prodávaných na trhu se objevují nejčastěji čtyři hodnoty - velikost, frekvence, časování a voltáž. Nepočítám cenu, neboť tak hraje sice důležitou, ale po výkon bohužel méně podstatnou roli, než by se mohlo zdát.

Dnes se budeme výhradně věnovat dnes nejrozšířenějšímu druhu pamětí formátu DDR2. Tedy spíše než nejrozšířenějšímu, tak nejaktuálnějšímu. Nový počítač si dnes kupujete výhradně s DDR2. Starší DDR1 se sice nadále prodávají, avšak nové PC se s nimi dávno nestavějí, dnes je tedy vynecháme. Nemohu nevzpomenout nastupující formát pamětí DDR3, který přichází s novou čipovou sadou, ale ty také nejsou vzhledem k ceně a dostupnosti aktuálním problémem.  

Velikost paměti

... nebo-li datová kapacita. V dnešní době se již pomalu stávají standartem 2GB, pryč jsou doby, kdy podle jednoho vizionáře muselo 640kB stačit prostě každému ;). S ohledem na dnes nejpoužívanější standard pamětí DDR2 a jejich cenu (která bohužel v současnosti zase roste) jsou 2GB prostě jasnou volbou. Tuto velikost vyžaduje pro správný chod stále více aplikací, her, protože potřebují načítat stále větší soubory do mezipaměti u her hlavně větší a detailnější textury (Gothic 3, Oblivion). Také Windows Vista s funkcí Aero jsou velmi „žravé", i když to je dáno jinou prací s pamětí, než u XP, Vista totiž využívají paměť, když mohou, ale ve chvíli kdy ji potřebuje jiný program, tak ji hned uvolní, odtud fámy, že Vista potřebují hodně paměti. Nepotřebují, jen ji využívají úplně jinak a mnohem lépe než starší XP, což je pochopitelné, když XP jsou vývojově staré skoro 7-8let.

32bit Windows XP nepodporují velikost pamětí 4GB (např. dual 2x2GB). Maximálně ,,schroupnou" nějakých 3,5GB. K možnosti využití větší kapacity jsou již potřeba buď 64bit Windows XP nebo přímo Windows Vista. Pokud někdo kupuje nový počítač, rozumným minimem je 1GB operační paměti. Ceny šly v poslední době strmě dolů, a takto velká paměť se dá pořídit již od 1000Kč s DPH (800MHz).

Frekvence pamětí: násobiče - náši přátelé

... nebo-li rychlost jejich práce. Základní podporované hodnoty výrobci základních desek jsou 400, 533, 667 a 800MHz. Rád bych upozornil, že se bavíme o pamětech typu DDR, tedy přenos informací oboustranný skutečná frekvence je tak vlastně poloviční než jsou běžně udávané. 800MHz je vlastně 2x400MHz apod. Pozor na to, protože některé základní desky v BIOSu udávají právě neDDR hodnoty a někteří uživatelé bývají zmatení z toho, že jim kopená 800MHz paměť jede ,,jen" na 400MHz, což je ovšem v pořádku.

Předepsané rychlosti pamětí u základních desek ovšem neznamená, že by desky neuměly pracovat i s moduly jiných frekvencí. V obchodech můžete vidět také kusy s frekvencemi 675MHz, 750MHz, 900MHz, 1066MHz i výše. I u těch by neměl být problém s teoretickou funkčností na základních deskách, ovšem může nastat problém s kompatibilitou, protože některé BIOSy základních desek nezvládají frekvence vyšší než 1200MHz, či velmi často bohužel paměťové moduly s vyšší frekvencí potřebují ke svému chodu vyšší napětí a některé základní desky jim ho nejsou schopny poskytnout. Je tedy lepší je předem vyzkoušet na své sestavě. Oficiálně uznaný standard DDR2 je zatím právě 400, 533, 667 a 800MHz, proces standardizace je dlouhý, takže mnohdy se stane, že se moduly na určité rychlosti již dávno běžně užívají, ale oficiální podpora je stanovena až dlouho po jejich uvedení, často v době, kdy už jsou na trhu další, mnohem rychlejší paměti.

Každý procesor má svůj násobič FSB (systémová sběrnice) a násobič deličky pamětí (děličky jsou v BIOSu ty hodnoty např. 400, 533, 667 a 800 nebo často je dán poměrově například 2:3 apod., záleží na tom, jaké značení výrobce desky zvolí). Násobič pamětí je u procesorů AMD pro každou děličku pamětí daný napevno a odvíjí se právě od násobiče procesoru. U procesorů Intel jde s touto hodnotou hýbat, což je mnohem pohodlnější. Možné násobiče jsou v tabulce.

Pozn.: Souvisí to totiž s tím, že procesory AMD dávno používají integrovaný řadič pamětí přímo v procesorech. Intel nadále využívá integrovaný řadič v čipové sadě. Má to své výhody i nevýhody, obecně řečeno je z hlediska výkonu řadič přímo v procesoru lepší a AMD již dávno používá to, co se Intel pokusí zavést až v následující generaci svých procesorů. Nevýhody jsou zřejmé, nutnost minimálních rozměrů a tedy možné problémy s kompatibilitou apod. AMD si také s tím hodně zkusilo, což bylo utrpění hlavně u procesorů AthlonXP pro sA.   

Násobiče u AMD a u Intelu jsou rozdílné. Intel má větší FSB a hodnota mezi 2x-3x je již finální hodnotou - jedná se už o přímý násobič. U AMD se musí tento přímý násobič ještě počítat (pomocné jsou ty 5x-15x přidělené pro každou děličku zvlášť).

Vzorec pro výpočet u AMD je:

(násobič procesoru * FSB) / násobič paměti.

Praktická ukázka u AMD Athlon 64 3000+ : Procesor běží na 1800Mhz, FSB je 200. Násobič tedy je 9x. Daná pevná hodnota násobiče pro paměti 667MHz pro násobič procesoru 9x je 6x. Použitím vzorečku spočítám: (9 * 200) / 6. Výsledná hodnota je 300MHz. Tu samozřejmě vynásobíme dvěma, protože se jedná o DDR2 (double data rate) paměti. Výsledkem tedy je, že 667MHz paměti nám na tomto procesoru při základním taktu pojedou pouze 600MHz.

Vzorec pro výpočet u Intelu je:

násobič paměti * FSB

Praktická ukázka na Intel Core2Duo E6300 : Procesor běží na 1862MHz, FSB je 266. Násobič procesoru je 7x. Násobič paměti máme (dáme) na 2,5. Rychlost pamětí bude 2,5 * 266 = 667MHz.

Je také možné, že u Intel desek nenaleznete možnost určovat si násobič pamětí. Potom se pod každou děličkou schovává jeden daný násobič pamětí. Pro děličku 533 je to 2x (2x266=533). Pro děličku 667 je to 2,5x, pro 800 je to 3x.

Jak vidíme z ukázek, nastavení frekvence paměti je mnohem lépe vyřešeno u Intelu. Je to z toho důvodu, protože FSB je 266, což je „magické" číslo pro výpočty, jak je vidět. Pro ještě lepší přehled uděláme tabulku nejpoužívanějších hodnot pro obě platformy.

AMD - CPU násobič 9x

AMD - CPU násobič 10x

AMD - CPU násobič 11x

Intel - CPU násobič 7x

V těchto přehledech jasně vidíme lehkost nastavení u Intel procesorů. To celé způsobuje jen jedna věc - možnost nastavit násobič pamětí dle svého zvážení. Pokud se více zamyslíte nad tabulkami s AMD paměťmi, zjistíte, že přímý násobič pro paměti jako je u Intelu také pro každou danou hodnotu existuje. Při přetaktování vidíte vysoké takty, kterých nejsou paměti schopné, ovšem tabulka není přímo pro dané frekvence pamětí dle specifikace, ale ukazuje vlastně jaká dělička má jaký násobič. V překladu : pokud se dostanete při taktování 667MHz pamětí nad únosnou míru, změníte v nastavení děličku z 667 na 533, zvýší se násobič (v podstatě dělič) a můžete procesor taktovat dál. Bohužel přímé propočty znemožňuje FSB na 200MHz. Násobky jsou „nehezké" na rozdíl od již zmiňovaného magického 266.

Frekvence je ovšem asi tím nej prvkem, který ovlivňuje výkon. Nicméně pozor, u současných procesorů AMD je vám více než 800MHz celkem k ničemu, protože více stejně integrovaný řadič pamětí v procesoru neobhospodaří. U Intelu je frekvence nadevše, i když měla by být v souladu s FSB procesorů - ty jsou ale sami o sobě dost vysoké v současnosti běžně kolem 1066 - 1333MHz. U AMD díky konstrukci integrovaného řadiče pamětí uspějete s lepším časováním, takže se na něj podívejme podrobněji ...