• V praxi

Pro test pamětí jsem si připravil hned dvě sestavy. Jednu postavenou na základní desce ASUS Z370 Maximus X Apex s procesorem i5-8600K a druhou postavenou na základní desce Gigabyte X470 Aorus Gaming 7 Wi-Fi s procesorem Ryzen 7 2700X. Nejdřív tedy změřím, jak si paměti vedou na přednastavením XMP profilu od výrobce, a pak otestuji až na jak frekvenci budou paměti stabilně pracovat. Měření rychlosti čtení a zápisu, respektive ještě latence budu provádět v programu AIDA 64.

Ohledně nastavení pamětí, stačí pouze v BIOSu zapnout XMP profil a dát restart. Já osobně doporučuji zkontrolovat u základní desky vždy, zda není dostupný novější BIOS, občas to dost pomůže s kompatibilitou nebo možnostmi přetaktování.

Ohledně taktování pamětí na platformě Intel, zde jsem byl nakonec celkem velmi spokojen. Maximální frekvenci, na které mi paměti bez problému najely s napětím 1.4V bylo 3 600 MHz, což je vůči základním 3 000 MHz velmi dobrý výsledek. Další úkol byl zjistit, jaké zvládnou paměti co nejlepší časování s 1T. Zde jsem se nakonec zastavil na 3 000 MHz při časování 14.15.15.28 1T, což mělo velmi pozitivní vliv jak na rychlost pamětí, tak jejich odezvu. Z hlediska taktování jde tedy o velmi povedený model, zvlášť za tu cenu.

U AM4 platformy jsem očekával o něco horší výsledek, což se nakonec potvrdilo. Přece jenom limity řadiče procesorů AMD jsou o něco níže než u Intelu. Maximální frekvenci jsem nakonec dosáhl na 3 466 MHz ovšem nutno dodat, že při lepším nastavení 1T. Ovšem se stejným časováním jako u základní frekvence 16.18.18.36 1T s napětím 1.4V. Ovšem i oněch 3466 MHz mělo nakonec u AMD opravdu velmi patrný vliv na výkon celé sestavy.

• Test rychlosti – Aida64 

Měření propustnosti v programu Aida64 dopadlo následovně. V základním XMP profilu se paměti dostaly až na 43GB/s. Se sníženým časováním na stejné frekvenci povyskočily až na 45GB/s a největšího pokroku jsem dosáhl na frekvenci 3600 MHz, kde nebyl problém pokořit 51GB/s. Ohledně propustnosti jsem si tedy polepšil o parádních 19%. Na takto levné paměti moc pěkný výsledek.

U testovací sestavy s procesorem AMD jsem ponechal stejné napětí, protože po delším laborování jsem dospěl k tomu, že vyšší napětí jak 1.4V nemělo žádný vliv. Maximální frekvence, na kterou jsem dosáhl, byla 3466MHz. Ohledně latencí, zde má stále Intel velký náskok. Jako nejlepší nastavení pamětí z hlediska odezvy je určitě držet se velmi nízkého časováním CL14/1T, popřípadě maximálně zvednou frekvenci.

Odezva je dlouhodobě na procesorech Ryzen horší než u Intelu, zlepšení se dá očekávat až s 7nm generací Ryzen 3000, která dorazí toto léto. Herní výkon jsem měřil s grafickou kartou RX 580 8GB a naměřil jsem celkem zajímaví rozdíly. Ono základní frekvence pamětí je celkem nízko a paměti jsou schopny běžet na mnohem vyšší frekvenci, a ještě společně i na nižším časování. Ovšem to neplatí pro platformu Intel, zde jsou rozdíly ve výkonu opravdu velmi malé.

Bohužel na platformě Intel jsem se žádného citelného navýšení výkonu nedočkal. Zde je krásně vidět, že Core architektura už prostě nedokáže z vyšší frekvence vůbec těžit, proto pokud uvažujete nad novým počítačem s procesorem Intel, na pamětech rozhodně připlácet na vyšší frekvenci nemusíte, nemá to žádný smysl. U AMD měly paměti citelně větší vliv na celkový výkon a rozhodně proto doporučuju je ze základní frekvence popohnat. Dočkáte se krásných 5-6% výkonu navíc. AMD procesory prostě z vysoké frekvence pamětí dokáží velmi dobře těžit.

Vliv výkonu u aplikací byl o něco lepší než u her, stále ale v řádu jednoho až dvou procent. Intel opravdu netěží z frekvence pamětí tolik co současná generace procesorů od AMD. U AMD jsem naměřil nárůst výkonu krásných 6% při nastavení pamětí na 3 466 MHz CL16 s nízkým časováním, pokud máte Ryzen 7 jako pracovní procesor, má podle mě oněch 6% už celkem smysl.