• V praxi – výkon na AMD a Intel

Pro test pamětí jsem si připravil hned dvě sestavy. Jednu postavenou na základní desce Asus Z370 Maximus X Apex s procesorem i5 8600K a druhou postavenou na základní desce Asus X470 Crosshair VII Hero s procesorem Ryzen 7 2700X. Nejdřív tedy změřím, jak si paměti vedou na přednastavením XMP profilu od výrobce, a pak otestuji až na jak frekvenci budou paměti stabilně pracovat. Měření rychlosti čtení a zápisu, respektive ještě latence budu provádět v programu AIDA 64.

Paměti Spectrix D60 se prodávají od frekvence 3 000 MHz, až po nejvyšší model s frekvencí 4 133 MHz. Ohledně kapacit, výrobce nabízí pouze 8GB moduly, obvykle pak prodává 2x 8GB v kitech.

Ohledně nastavení pamětí, stačí pouze v BIOSu zapnout XMP profil a dát restart. Já osobně doporučuji zkontrolovat u základní desky vždy, zda není dostupný novější BIOS, občas to dost pomůže s kompatibilitou nebo možnostmi přetaktování.

Ohledně taktování pamětí na platformě Intel, zde jsem byl nakonec celkem velmi spokojen. Maximální frekvenci, na které mi paměti bez problému najely s napětím 1.4V bylo 3 600 MHz, což je vůči základním 3 000 MHz velmi dobrý výsledek. Další úkol byl zjistit, jaké zvládnou paměti co nejlepší časování s 1T. Zde jsem se nakonec zastavil na 3 000 MHz při časování 14.15.15.28 1T, což mělo velmi pozitivní vliv jak na rychlost pamětí, tak jejich odezvu. Nejvyšší frekvence s 1T se pak zastavila na 3466 MHz s časováním 15.16.16.32. Z hlediska taktování jde tedy o velmi povedený model, zvlášť za tu cenu. Nepochybuji, že by šlo dosáhnout i vyšších taktů, ale ne s tak pěkným časováním, což hraje velkou roli. Můžete třeba mít paměti na 5000MHz, ale časování bude někde kolem 30 a 3T což opravdu není ideální pro běžné použití. Mimochodem ten rekord 5634MHz byl dosažen při časování 31-31-31-46-3 ;).

U AM4 platformy jsem očekával nižší takty. Přece jen konstrukce u AMD RYZEN pracuje s paměťmi zcela odlišně. U RYZEN 1000 i 2000 série je takt pamětí spojený s taktem vnitřní sběrnice, ta je však omezením pro paměti samotné. Ty by sice daly třeba 4000MHz apod. ale vnitřní sběrnice CPU a CPU to v praxi nedává. Maximální stabilní frekvenci jsem nakonec dosáhl na 3466 MHz ovšem nutno dodat, že při výborném nastavení 1T. Ovšem se stejným časováním jako u základní frekvence 16.18.18.36 1T s napětím 1.4V. S volnějším časováním by to jelo i těch 3600MHz což je u X470 a RYZEN 2000 platformy nejvyšší běžně provozovatelné stabilní maximum (obvykle). Ovšem i oněch 3466 MHz mělo nakonec u AMD opravdu velmi patrný vliv na výkon celé sestavy, kdy AMD má velmi rádo kombinaci vyšších taktů ale i nízkého časování, kdy nejlepší jsou tak 3200MHz při CL14.

• Test rychlosti – Aida64

Měření propustnosti v programu Aida64 dopadlo následovně. V základním XMP profilu se paměti dostaly skoro až na 43GB/s. Se sníženým časováním na stejné frekvenci povyskočily téměř na 45GB/s a největšího pokroku jsem dosáhl na frekvenci 3600 MHz, kde nebyl problém pokořit 51GB/s. Ohledně propustnosti jsem si tedy polepšil o parádních 21%. Na takto levné paměti moc pěkný výsledek.

U testovací sestavy s procesorem AMD jsem ponechal stejné napětí, protože po delším laborování jsem dospěl k tomu, že vyšší napětí jak 1.4V nemělo žádný vliv. Maximální frekvence, na kterou jsem dosáhl, byla 3466MHz. V základním XMP profilu se paměti dostaly  až na 46GB/s. Se sníženým časováním na stejné frekvenci povyskočily téměř na 47GB/s a největšího pokroku jsem dosáhl na frekvenci 3466 MHz, kde nebyl problém pokořit skoro 54GB/s. Ohledně propustnosti jsem si tedy polepšil o parádních 17%. Velkou výhodou AMD platformy je také to, že XMP profil naběhne již s nižším časováním 1T. Proto zde nebyl tak velký skok ve výkonu na stejné frekvenci se sníženým časováním jako u Intelu.

Ohledně latencí, zde má stále Intel velký náskok. Jako nejlepší nastavení pamětí z hlediska odezvy je určitě držet se velmi nízkého časováním CL14/1T, popřípadě maximálně zvednou frekvenci. Odezva je dlouhodobě na procesorech Ryzen horší než u Intelu, což je opět dáno zcela odlišnou konstrukcí procesorů, další zlepšení se dá očekávat až s 7nm generací Ryzen 3000, která dorazí toto léto.

Herní výkon jsem měřil s grafickou kartou RTX 2080 8GB Strix od společnosti Asus a naměřil jsem celkem zajímaví rozdíly. Ono základní frekvence pamětí je celkem nízko a paměti jsou schopny běžet na mnohem vyšší frekvenci, a ještě společně i na nižším časování. Ovšem to neplatí pro platformu Intel, zde jsou rozdíly ve výkonu opravdu velmi malé.

Bohužel na platformě Intel jsem se žádného citelného navýšení výkonu nedočkal. Zde je krásně vidět, že Core architektura už prostě nedokáže z vyšší frekvence vůbec těžit, proto pokud uvažujete nad novým počítačem s procesorem Intel, na pamětech rozhodně připlácet na vyšší frekvenci nemusíte, nemá to žádný smysl. U Intelu prostě osazujete jen rychlejší paměti, neděláte samotný CPU rychlejší, což ale platí u současných RYZEN 2000.

U AMD tak mají paměti citelně větší vliv na celkový výkon a rozhodně proto doporučuju je ze základní frekvence popohnat. Dočkáte se krásných 5-6% výkonu navíc běžně. AMD procesor prostě z vysoké frekvence pamětí dokáže velmi dobře těžit. Pokud bych například porovnal vliv pamětí u frekvence 2133 MHz s 3000 MHz a více, byl by rozdíl klidně už kolem 15 % i víc v procesorově náročnějších hrách.

Vliv výkonu u aplikací byl o něco lepší než u her, stále ale v řádu jednoho až dvou procent. Intel opravdu netěží z frekvence pamětí tolik co současná generace procesorů od AMD. U AMD jsem naměřil nárůst výkonu krásných 6,4% při nastavení pamětí na 3 466 MHz CL16 s nízkým časováním, pokud máte Ryzen 7 jako pracovní procesor, má podle mě oněch 6-7% už celkem smysl.