• AMD FX- 8150 (a FX-8120) ve srovnání s Phenom II

Je čas přejít od teorie do praxe a podívat se na to, co tedy na nové architektuře a 32nm vzniklo. AMD jako první uvádí na svět nejšpičkovější verzi 4 modulových, tedy fakticky 8jádrových procesorů řady FX-8000. Zatím nejvyšší modelem je FX-8150. Níže taktovaným, ale jinak fyzicky stejným je pak model FX-8120, který dnes bohužel ještě nemáme, ani bychom jej otestovat nestihli.

Jejich parametry nejsou žádným překvapením. FX-8150 má takt 3,6GHz s napájením 1,37V, slabší model má 3,1GHz s 1,2V, což bude mít nemalý vliv na spotřebu. Oba procesory však mají u AMD zcela nový TURBO Core 2.0 režim, který už není jen takový přidělávka, jak ho známe u X6, kde se frekvence zvyšovala jen u tří jader.

Turbo 2.0 je už stejně propracované, jako Turbo funkce u Intelu, který s nimi začal jako první. V podstatě tak když si koupíte 3,6GHz procesor, vůbec to neznamená, že na těch 3,6GHz také pojedete. Procesor se totiž taktem řídí dle TDP a zatížení jader. S běžným chlazením se tak budete pohybovat na těch 3,6GHz ale s lepším, kdy se udržíte s TDP níže, procesor klidně nastaví frekvenci o něco vyšší. Procesor také neustále kontroluje využití prostředků, vypíná části procesu, jádra a zase je dynamicky zapíná. Zkrátka už to není jako dříve, kdy prostě každé jádro mělo dva stavy. Standardní 1 frekvenci v zátěži a podtaktování když v zátěži nebylo a zapnuly se úsporné funkce. Dneska je to o poznání složitější:

Konkrétně FX-8150 má sice 3,6GHz pro všechna jádra v základu. Jenže má moduly a on je rozdíl, když třeba zatížíte v jednom modulu obě jádra a tedy dva moduly naplno, než 4 jádra ve 4 modulech. Jednak bude rozdíl ve výkonu, což ale musí umět aplikace správně rozeznat a využít, a hlavně také ve frekvenci. 2 moduly plně vytížené dokáží u FX-8150 jít s frekvencí až na 4,2GHz, když ale zatíží půl každého ze 4 modulů, rozdělí se prostředky jinak a frekvence tak vysoko nepůjde. Také může nastat stav, kdy část zatížených jader může běžen na vyšší a část na nižší frekvenci. TDP a maximální frekvence jsou ale dané a ty nelze překročit jinak, než taktováním. V základu tedy u FX-8150 se budete pod zátěží pohybovat na 3,6 - 4,2GHz a procesor bude neustále mezi těmito frekvencemi pohybovat v závislosti na využití a hodnotě TDP.

TURBO funkce jsou dnes u AMD i Intel pevnou součástí stavby vlastního CPU a počítá se s nimi a tak je zkrátka vlastně ani nelze vypnout, protože by testování bez nich vlastně neodpovídalo výkonu, který tyto procesory v běžných aplikacích používají. Takže i když sice do tabulky napíšeme, že testujeme 3,2GHz procesor, fakticky u nových Intel a AMD procesorů může být v závislosti na tom, kolik daná aplikace a jak využívá prostředků procesoru, frekvence úplně jiná.

• Nové instrukce

Nové generace procesorů vždy obsahují nové specializované sady Instrukcí. Ty pak docházejí později i k nasazení u aplikací. S nimi pak procesory docházejí lepšího výkonu, než bez těch specializovaných instrukcí. Aby byla nějaká koordinace a standardizace, AMD a Intel nejdůležitější sady technologií instrukcí sdílí v rámci licenční dohody. Čas od času tak Intel a AMD přicházejí s vlastními instrukcemi, které pokud se osvědčí, stávají se standardem a najdeme je u procesorů i druhé značky. To je například případ 64bit rozšíření AMD u Intelu a nejnověji zase AMD zařazuje AVX, AES a další instrukce, které zase jako první zařadil Intel.

Kromě toho ale má AMD BD i nové sady, které by měly využívat jeho architektury. Samozřejmě jejich prosazení do praxe a softwaru nějakou dobu trvá. Ale jak vidíme u nastupujících AES či AVX, které třeba Intel u některých Core i7 procesorů používá už 3 roky, časem se do reálných SW nakonec probojují a poskytují nezanedbatelný nárůst výkonu.

AMD Phenom II tyto instrukce neměl, stejně tak nemá tak propracované turbo, tohle všechno už ale FX procesory mají. Jsou to stavbou i architekturou nepoměřitelné procesory. Zatímco Athlon II představuje poslední generaci dokonale vyladěného 45nm procesoru původní architektury Athlon64 a tak logicky musí excelovat v současných aplikacích, v nových nastupujících aplikacích využívající více jader a nových instrukcí, už mu dochází dech. A tak přichází Bulldozer, který tak logicky je udělán pro nastupující generaci SW. Musí, jinak by neměl smysl. A protože architektura Bulldozer je stejně jako architektura Athlon64 tu bude pár let, samozřejmě není možné ji při uvedení plně využít a objevit všechny její možnosti.

Musíte tedy počítat s tím, že nová generace a architektura procesorů není udělána na to co je a co vzniklo už před pár lety, ale na to co přichází a co bude a vzniká právě nyní. Od toho se odvíjí i výkon a srovnání a předem říkám, čísla a poměry které platí dnes, platit za půl roku, za rok prostě nebudou.

Věnujme se tedy tomu srovnání …