• TEST: AMD Bulldozer FX-8150

      – nová generace procesorů AMD poprvé v akci. Jak chutná 8 jader?

Výroba a vývoj procesorů je jedna z nejnáročnějších věcí v současném světě. K tomu abyste mohli uspět, potřebujete tři, vlastně čtyři věci. Obrovské peníze, čas, který lze ovlivnit množstvím peněz, velmi dobrý vývojový team a to hned několik, což je opět záležitost velkých peněz, funkční výrobu, což stojí minimálně tolik jako vývoj samotného procesoru, takže opět obrovské peníze a v neposlední řadě také pořádnou dávku štěstí, že to co jste vymysleli v době, kdy by takový procesor ani nešel vyrobit, za pár let uvedete do výrobní podoby a bude to mít odpovídající výkon v aplikacích, které v době kdy to vymýšlíte ještě ani nejsou na papíře, natož na světě. Takže potřebujete peníze a štěstí.

Ačkoliv je na světě hned několik procesorových firem, je na světě také několik směrů a architektur. V současné době v současných PC zařízeních existují tři hlavní architektury, nebo firmy určující krok.  IBM se svými serverovými procesory vlastních specializovaných architektur (např. CELL), pak je tu ARM, které ale jen tvoří stejnojmennou architekturu, jež pak poskytuje licenčně velkému počtu samotných výrobců, a základem našeho běžného počítačového světa je už téměř 4 desetiletí architektura x86 od Intelu. Poslední jmenovaný je pak vůbec největším výrobcem mikroprocesorů na světě. Ačkoliv výrobců mikroprocesorů všeho druhu jsou desítky, Intel sám vyrábí obrovských a nedostižných 10% celosvětové roční produkce křemíkových čipů! A zde vstupuje na scénu AMD …

• Procesory x86 – Intel vs AMD

Kdyby záleželo pouze na Intelu, nikdo kromě něj by x86 procesory nedělal. V minulosti však byl dotlačen k tomu, aby poskytl x86 licenci i jiným výrobcům, kteří se pokusili uvést v život vlastní procesory vlastního designu a vlastní technologie. Jinými slovy začala se tvořit konkurence. Nejdál na poli vlastních x86 procesorů pak došly do dnešní doby společnosti AMD a VIA. Druhá jmenovaná však tvoří 1% trhu a to přesto že v mnoha ohledech jsou její x86 procesory technologicky dál, než Intelu i AMD. Společnosti VIA ale chybí to, o čem jsem mluvil na začátku. Peníze a výroba. Takže zbývá AMD, které má zhruba 20% x86 trhu. Intel si však velmi dlouho hlídal podmínky a až do doby nedávné měla licence x86 velmi striktní a omezující podmínky včetně výroby. Intel si zkrátka dobře pohlídal, aby mu nikdy nemohla vzniknout skutečná konkurence. A povedlo se.

I když se x86 architektura stala dominantní a prodává se 100-120 milionů x86 procesorů ročně, nikdy se vedle Intelu nevytvořila skutečná konkurence a dost dobře ani nemohla. Ačkoliv tak často mluvíme o AMD a o Intelu jako o konkurenci, vlastně je to jen zdání, kterým se rádi klameme, abychom vůbec mohli něco s něčím porovnávat. Na poli počítačů nenajdete segment, méně konkurenční, než je trh s x86 procesory. Intel zajišťuje přes 80% dodávek, protože nikdo neměl možnost vytvořit kapacitně srovnatelnou výrobní konkurenci, jelikož neměl z čeho. A výroba generuje peníze, které opět vkládáte do výroby a vývoje. Na poli architektury a výkonu samotných čipů je to už něco jiného a AMD nejedenkrát překvapilo nejen Intel, ale i samo sebe. Jenže vždycky to bude narážet na omezení výroby a v konečném důsledku tak i na finance, které zpětně můžete do vývoje procesorů i výroby vložit. Takže v současné době je situace následující:

Intel: největší výrobce procesorů všeho druhu, obrovské výrobní kapacity a jen na 32nm x86 procesory má 4 továrny. Celkem téměř 20 továren po světě. To mu generuje obrovské příjmy téměř 12 miliard dolarů a z toho neuvěřitelné 3-4 miliardy čistého zisku za každé 3 měsíce. Díky tomu dává do vývoje všeho možného 3 miliardy dolarů každé ty 3 měsíce a to celé mu umožňuje držet si zcela výsadní pozici a výrobní náskok před kýmkoliv.

AMD: druhý největší výrobce x86 CPU, ale bez vlastních továren. Ty má dnes v držení GlobalFoundries a bavíme se o jediné továrně, která se vždy musí složitě přebudovávat za pochodu, zatímco vyrábí i čipy starší generace a výrobního procesu. AMD tak není schopno kapacitně obstarat ani 25% světových potřeb trhu. Z toho se odvíjí i finanční možnosti vývoje včetně rozvoje samotné výroby. AMD má jen 1,5 miliardy dolarů obrat z toho sotva 100 milionů zisku každé 3 měsíce, přičemž poslední roky generovalo i velké ztráty. A do vývoje je schopno dát ty 3 miliardy co Intel, dohromady tak za celé dva roky.

AMD není pro Intel skutečnou konkurencí a být ani nemůže. Bohužel, lepší už to na x86 trhu nebude. Možnosti vytvoření konkurence vedle Intelu na jeho vlastní architektuře jsou sice lepší než před pár lety, ale pořád mají hlavní slovo finance a při pohledu na výše uvedená čísla není co řešit a AMD rozhodně v dohledné době Intel nemá žádnou šanci ohrozit, byť by mělo procesory sebelepší. X86 trh má unikátní uspořádání, ačkoliv by Intel mohl koupit AMD kdykoliv, ve skutečnosti nemůže (antimonopolní úřady to hlídají) a naopak si hlídá pozici tak, aby AMD vedle něj nebylo příliš malé, a současná situace mu naprosto vyhovuje. Díky ní totiž existuje ono zdání konkurence a Intel má klid od antimonopolních úřadů a jistotu velkých zisků a nevídané výše hrubé marže kolem 65%, o čemž se komukoliv jinému ve výrobě čipů obecně, může jen zdát. V případě toho, že by tu vedle Intelu totiž nic jako AMD nebylo, hrozil by zásah ze strany úřadů a nucené rozdělní firmy, což už se v jiných oborech i stalo. Takže je tu AMD a i když má možnosti nesrovnatelně menší než Intel, přesto dokáže uvést v život procesory, které jsou schopné s Intelem soupeřit a dokonce jej v některých ohledech i předčít.

Přesto nikdy skutečnou konkurencí prostě nebude, protože to vždy bude narážet na omezení výroby. Kapacita i finančně omezené možnosti vývoje výroby byly a jsou hlavním omezením AMD. Projevilo se to u Athlon64, Athlon X2, Phenom a ani Llano ani Bulldozer nejsou výjimkou. Skutečná konkurence vedle Intelu prostě neexistuje ani vzniknout nemohla, ale velmi zajímavá a občas i lepší alternativa, to AMD posledních zhruba 15 let vždy bylo a ve vlastním zájmu (hlavně s ohledem na cenové souboje) doufejme, že nové procesory AMD budou i nadále!

• Bulldozer první nová architektura od uvedení Athlon64!

Ačkoliv mezi Athlon64 byla celá řada procesorů včetně výrazně modifikovaných Phenom I a Phenom II, fakticky to je pořád jedna a ta samá architektura a stavba procesoru. AMD s ní tak vydrželo vlastně od září roku 2003 do současnosti. Až nyní tak přichází Bulldozer, který je neméně revoluční jako Athlon64 ve své době. Pojďme se na něj tedy blíže podívat.