Strana 10 z 11
- Podívejme se na provozní vlastnosti a taktování …
Jednou z ostře sledovaných kategorií je dnes provoz, a hlavně spotřeba systémů. V našem případě testujeme spotřebu celé sestavy. Spotřeba procesorů je dnes ale značně dynamickou a neustále se měnící veličinou. Jak Intel, tak AMD procesory mají značně propracované systémy řízení taktů a spotřeby v závislosti na aplikaci, vytížení a chlazení. V některých případech mohou dokonce překračovat svá TDP a tak dále.
16jádrový Threadripper 2950X je stejně jako 16jádrový Core i9-7960X nová generace multi čipů, jejichž spotřeba musí vyděsit každého běžného mainstreamového uživatele. Ano spotřeba je vysoká. Ale to výkon také. Proti první generaci je 2950X přeci jen o pár W žravější, ale nárůst výkonu za to stojí proti 1950X. Zajímavé je, že spotřeba je velmi podobná mnohem slabšímu 10jádrovému Intelu, zatímco 16jádrový Intel žere podstatně více. Tohle platí opravdu při maximálním ztížení CPU, při nižších zátěžích, kdy jsou procesory vytíženy jen částečně, je spotřeba většinou docela podobná. To však nic nemění na tom, že Intel žere o něco více a AMD je tudíž překvapivě efektivnější.
AMD má také lépe vyřešeno chlazení, kdy jeho čipy jsou již v základu vybaveny kvalitní kovovou pájkou uvnitř (Intel tam má pastu), kterou AMD ještě proti 14nm u 12nm modelů vylepšilo. Výsledkem jsou tak mnohem nižší teploty než u topících Intel procesorů. A to v základu i při taktování.
AMD u TR 2950X procesoru udává TDP 180W, což je reálná hodnota. Intel na druhou stranu se svými 140W u Core i9-7900X a 165W u Core i9-7960X rozhodně realitu zastírá a zcela nepokrytě uživatelům lže. Jeho TDP totiž platí jen pro základní takty, na který ale ani jeden z jeho procesorů běžně nepracuje, protože by jeho výkon byl dost mizerný. Reálně je tedy TDP 10jádrového Intelu právě kolem 180W, zatímco 16jádrový Intel bude reálně kolem 220W. Tomu rozhodně totiž odpovídají i nároky na chlazení. Intel kromě pasty uvnitř procesorů má nevýhodu i v tom, že fyzicky je jeho heatspreader procesoru menší než u AMD, takže teplo je koncentrované na menší ploše.
Cooler Master Wraith Ripper, tedy ten „box“ chladič s jedním 120mm ventilátorem, dokáže TR 2950WX uchladit naprosto tiše v normálním režimu na 56°C při 3,65GHz na všech jádrech, což je reálný běžný takt procesoru v plné zátěži (AMD přitom uvádí minimum jen 3,5GHz) s tomu odpovídajícím výkonem. Samozřejmě když použijete AiO, dá se teplota výrazně srazit pod 50°C. Konkurenční Intel s podobným vzduchovým chlazením (NOCTUA U12S) má kolem 64°C s AiO samozřejmě kolem 50°. Ale je jasné, že AMD je chladnější procesor, což při podobném výkonu …
RYZEN TR 2950X jde samozřejmě taktovat, ale osobně bych se na to vykašlal. Minimálně klasické ruční taktování není příliš ideální, protože jeho boost takty při zatížení méně jader jsou kolem 4,3-4,4GHz a při přetaktování celého CPU se na takový takt prostě nedostanete, takže v určitých situacích můžete přijít o výkon. Naším nejlepším výsledkem bylo 4,25GHz na všech 16jádrech/32vláken a to plně stabilně. Z 3207 bodů v CB jsme se tak dostali na 3612bodů.
Pro zajímavost jsme na 4,3GHz přetaktovali i 16jádrový Core i9-7960X. Ten by šel ještě o něco výše, třeba 4,4GHz udržíme, ale je to peklo pro chlazení a osobně těch 4,3GHz vidím jako rozumné maximum. AMD má tedy nevýhodu 500MHz, ale výkon je přesto velmi podobný. Core i9-7960X na 4,3GHz dokázal dát 3649 bodů, ale začínal z nižšího základu. Nicméně výkon obou procesoru je extrémně podobný na podobných taktech. Intel sice má stále výhodu zhruba 2-3% náskoku v IPC, ale AMD má zase efektivnější přínos Hyperthreadingu, takže ve výsledku, pokud dostanete AMD a Intel na stejný takt, AMD bude o kousek výkonnější než Intel.
Problém Intelu je i chlazení a spotřeba. Oba procesory po přetaktování žerou opravdu hodně. Bavíme se o +200W, jen co žere procesor navíc pouhým přetaktováním! Podle mě za to ten přínos výkonu získaný taktováním nestojí, protože vícejádrové verze procesorů nabízí prostě výkon ještě mnohem vyšší a žerou přitom o něco méně. Intel si udržuje náskok v neefektivitě, když žer o desítky W více než AMD. Z hlediska chlazení je také Intel nemožné uchladit ničím jiným, než vodou. U AMD však dokážete takt 4,1GHz udržet normálním vzduchovým chlazením (samozřejmě našich 4,25GHz je také pomocí AiO). Teplotní rozdíl je u obou procesorů na vyšších taktech opravdu zásadní.
Jak už jsem ale ukázal u minule testovaného AMD TR 2990WX, ruční taktování a klasické „fixní“ nastavení frekvencí pro všechna jádra, není zajímavé. AMD nově nabízí funkci „Precision Boost Overdrive“, kterou aktivujete jedním klikem v RYZEN MASTER aplikaci a ta zvýší v základu omezený napájecí limit ze 180W TDP na kolik chcete“. Výsledkem tak bude, že procesore klidně v závislosti na vašem chlazení, nechá běžet všechna jádra třeba až na 4,1GHz (v našem konkrétním případě). Hlavní výhoda ale je, že nepřijdete o ten boost na jednom jádru, který u 2950X může být až 4,4GHz, o který ale přijdete při klasickém taktování. PBO ale dovolí při zatížení menšího počtu jader nadále boost na jednom jádru tak vysoko vyhnat. Výsledkem tak je, že ano, při fixním nastavení 4,25GHz dokáže být CPU na všech jádrech výkonnější než při „PBO“, které jej pustí v našem případě asi na 4,15GHz, ale rozdíl výkonu je zanedbatelný a výkon je lepší s méně zatíženými jádry, protože CPU stále boostuje až k těm 4,4GHz. A pak je tady spotřeba, která je při „automatickém“ PBO o desítky W nižší než s klasickým ručním fixním OC. Těch 50W je docela dost při podobném výkonu.
Podívejme se dále …
|