• Výkon ve hrách

Velké téma je výkon procesorů ve hrách, ačkoliv v dnešních hrách je výkon procesoru v podstatě vedlejší. Stále jsme v období, přechodu mezi starým DX11 a novým mnohem optimalizovanějším DX12/VULKAN, kdy hry pořádně nevyužívají více než 4-6 vláken. V praxi to tak znamená, že často mnohem výkonnější procesory zaostávají v určitých situacích za slabšími čipy, které mají méně jader, ale vyšší takty. Velice často se tak stává, že slabší procesor se ve hrách prezentuje jako výkonnější, i když to vůbec není pravda.

• Jak číst výkonové testy procesorů ve hrách?

Ohledně testů výkonu procesorů ve hrách drtivá většina recenzí v podstatě klame a testuje v nastavení a situacích, které v praxi u 99% uživatelů nikdy nenastanou. Faktem totiž je, že u současných her není rozdíl výkonu mezi procesory nijak dramatický, takže aby se nějaký rozdíl změřil, testuje se schválně v kombinaci nízkého rozlišení a extrémně výkonné grafiky.

Upozornění: Mnoho recenzí a testů je také chybných. Mnozí novináři si usnadňují práci a používají výsledky starší, jenže Intel letos musel řešit vážný bezpečnostní problém a záplata pro MELDOWN a SPECTRE snížila výkon procesorů Intel. Někteří testeři však nepoužívají aktualizovaný BIOS + Windows a tak stále udávají vyšší výkon, než jaký Intel procesory mají. Pokles výkonu je až 10% proti minulosti u běžných aplikací velký zásad dostal právě „herní výkon“, který opravdu o několik % poklesl.

Faktem ale je, že výsledky herních CPU testů vlastně neukazují výkon CPU, protože ty hry nepoužívají výkon CPU jako celku, ale ukazují jen optimalizaci, a tedy výkon samotné hry (aplikace). Zejména některé Intel modely těží s vysokých taktů na méně jádrech, ale zdaleka ne všechny Intel procesory ty vysoké takty mají. AMD tak zapracovalo právě v oblasti zvýšení taktů na méně jádrech, ale také snížilo latence uvnitř čipu a zrychlilo paměti, takže výrazně stahuje náskok Intelu v oblasti výkonu an méně jader. A vidět je to právě v extrémních situacích u her

• ASUS ROG Radeon RX VEGA 64 v 1920x1080

Tohle je právě extrémní situace, kdy testujeme ultra výkonnou herní grafickou v nízkém rozlišení, což klade na CPU vyšší nároky, ale zdaleka hry nevyužívají celý výkon CPU, jen jeho části.

AMD zde ale u nových CPU podstatně snížilo náskok Intelu a síly se tak prakticky vyrovnaly a rozdíly se minimalizují i u novějších a lépe optimalizovaných her, kde RYZEN dokáže Intel i překonávat.

Jenže většina hráčů bude hrách v podstatně odlišných nastaveních. Nízké rozlišení jako je 1920x1080 bude používat v kombinaci podstatně slabší grafické karty. Neumím si moc představit, že by typický uživatel ThreadRipper a X399 platformy používal dnes něco jiného než minimálně 2K, spíše však 4K monitor.

• Hraní ve 4K rozlišení …

A pokud plánujete s výkonným procesorem hrát v kombinaci s výkonnou grafikou kartou typu Radeon RX VEGA 64 a to ve 4K rozlišení, tak to bude vypadat takhle:

Opět nebude mezi výkonnými procesory dnes žádný rozdíl …

• ThreadRipper 2950X a hraní her: „Ano, tohle je herní procesor!“

Zatímco 32jádrový 2990WX trpí tím, že jednoduše tvůrci her vůbec nepočítali s 32jádrovým desktopovým procesorem a spousta z nich má tedy různé problémy, vzhledem k tomu, že AMD před rokem vydalo 16jádrový CPU (a Intel jej následoval), už za ten rok tvůrci počítají i s tolika jádry. Z hlediska použitelnosti pro hry je tak 16jádrový 2950X minimálně u novějších titulů bez problémů. Samozřejmě využitelnost tolika jader už je jiná kapitola.

A pokud přeci jen nějaké problémy nastanou, můžete jej přepnout do režimu 8 jader. V některých hrách to aktuálně stále dokáže nabídnout „vyšší“ výkon. Ale zisk je vidět jen v nižším rozlišení, a to s extrémně výkonnou grafikou, s normální mainstreamovou grafikou ve fullHD nebo i supervýkonnou kartou ve vyšším rozlišení, už rozdíl není a limitace procesorem u současných her neexistuje, takže nemusíte nic přepínat. ThreadRipper 2950X je v mnoha testech dokonce vůbec nejvýkonnější „herní procesor“. Jeho síla ale není jen v tom, že s ním můžete hrát tu samotnou hru, s ním totiž můžete hrát tu hru ve 4K, a ještě dělat při tom další věci, třeba streamovat v plné kvalitě ve 4K. To 8jádrový procesor nezvládne použitelně, 16jádrový TR ale ano. Což nás přivádí opět k tomu:

• Proč testy her neukazují skutečný „herní“ výkon procesoru?

Nicméně musíme k tomu všemu dodat ještě jednu věc. Neexistuje totiž nic, jako „herní procesor“. procesor je univerzální věc a výkon má jen jeden. Procesor má prostě výkon jasně daný a záleží jen na tom, kolik ho daná aplikace využije. U her tedy dnes bohužel netestujeme výkon procesorů, ale výkon a optimalizace samotné hry (aplikace). Například v případě Core i7-8700K totiž víme, že je to procesor slabší než třeba Core i7-7900X nebo i RYZEN 7 2700X natož TR 2950X, přesto mohou nastat případy, kdy může vykazovat ve hrách více FPS. To ale není proto, že by to byl výkonnější procesor, je to proto, že hra neumí výkon těch výkonnějších procesorů skutečně využít a pak hraje roli takt na těch málo vláknech, která využita jsou a méně jádrové čipy mají obvykle tyto takty vyšší. Vy ale ten skutečný a celkový výkon procesorů využít i při hraní her můžete.

Stačí když mimo samotné hry budete mít v pozadí další aplikace. Samotná hra sice může využívat třeba jen těch 6vláken CPU, ale další aplikace mohou využívat další vlákna a pak se tedy naplno ukáže výkon CPU, kdy samozřejmě jen 6jádrový procesor bude mít mnohem menší rezervu, než třeba 8, 10 či 6jádrový čip. Takže na našem příkladu vidíte, co s výkonem ve hře udělá, když v pozadí mám aktivní streamování, prohlížeč s mnoha okny a další aplikace. Jinými slovy, když současně s hraním hry využívám i další výkon. Tady je 32jádro nebo i 16jádro jasný king …  

O tom je výkon procesoru!