• V praxi

Jak jsem napsal v předchozí kapitole, všechny DDR4 paměti bez výjimky, ať je na nich napsáno cokoliv, pokud mají mít více než 2133MHz, tak v základu po osazení bez nastavení v BIOSu pojedou na Intel i AMD platformách vždy jen těch 2133MHz. Pokud si tedy koupíte rychlejší paměti musíte je na udávaný takt a časování a napětí přepnout, k čemuž slouží XMP profil. S tím jsou ty moduly prodávány. Původně bylo XMP určeno pro Intel platformu, dnes jej ale adoptovalo i AMD, a tak XMP funguje bez potíží i na současných RYZEN procesorech a B350/450/X370/X470/X399 deskách.

Mezi AMD a Intel platformou je ale zásadní funkční rozdíl, pokud jde o paměti. Zatímco u Intel platforem osazujete prostě vedle procesoru rychlé paměti a na výkon samotného procesoru nemají žádný vliv, v případě AMD RYZEN procesorů je situace komplikovanější, protože rychlost pamětí přímo souvisí s výkonem procesoru. Vnitřní sběrnice u RYZEN běží na stejném taktu, jako u těch pamětí. Tím pádem při osazení rychlejších RAM, automaticky zrychlujete i procesor (i když jeho vlastní takt je stejný).

V praxi to znamená, že zatímco u Intel platformy můžete vidět růst propustnosti ve speciálních aplikacích, jako je AIDA, ale zanedbatelný nárůst výkonu, pokud jde o běžné aplikace, v případě AMD však vzroste výkon i v běžných aplikacích, a to o něco výrazněji. U Intelu jste prostě jen osadili rychlejší pamětí, v případě AMD ale ty rychlejší paměti zvyšují i výkon samotného procesoru. To ale také znamená, že u AMD je samozřejmě podstatně složitější využít výrazně rychlé paměti, kdy procesor je v základu dělaný na 2933MHz (dle specifikace AMD) paměti a vy ho nutíte s tou vnitřní sběrnicí běhat rychleji, což má samozřejmě svá konstrukční omezení. U Intelu, protože výkon a vnitřní takt CPU není nijak ovlivněn rychlostí pamětí, je možné osadit a na tu vysokou rychlost nastavit i ty velmi rychlé moduly s takty klidně přes 4GHz, což u AMD dnes možné není. V případě dnes testovaných 3200MHz GIGABYTE Aorus je tak situace následující.

U Intel i AMD platforem lze u obou nastavit XMP profil na udávaných 3200MHz při 16-18-18-38 časování a 1,35V. Jednoduše se to udělá jednoduchým nastavením v BIOSu. A funguje to. Asi se ptáte, zda mají tyto paměti nějaký další potenciál. Musím říci, že pro OC nadšence moc ideální nejsou, přes použití B-die pamětí od SAMSUNG se nám na Intel platformě podařilo dostat tyto paměti jen na stabilních 3733MHz CL17, u AMD platformy bylo maximem 3600MHz CL16. Za ideální ale u AMD považuji 3466MHz v současnosti s CL15, bohužel tyto paměti jdou stabilně na tomto taktu jen s CL16, CL15 úplně všude nedrží. Upřímně doporučuji, tyhle paměti nechte na tom XMP profilu a neřešte to dál. Snad jen 1T časování by bylo zajímavější než výchozí 2T.

Z hlediska výkonu nabízejí tyto moduly naprosto obvyklý a běžný dobrý výkon, jak se na 3200MHz CL16 KIT dnes obvykle sluší. Tedy běžný standard, se kterým bude běžný uživatel více než spokojen. Pro příznivce taktování pamětí tento kit ale evidentně určen není.

Pokud jde o RGB osvětlení, funguje samozřejmě nezávisle na tom, zda je to AMD nebo Intel platforma. Lze podsvícení nastavit i přes stahovatelnou podrobnou aplikaci. Extra prvkem toho kitu je fakt, že místo 2 modulů máte hned 4, takže zaplníte všechny sloty a někteří to tak mají radši. Z hlediska kvality RGB bych osobně ohodnotil AORUS řešení za jedno z nejhezčích na trhu. Bohužel vše funguje jen přes Gigabyte RGB FUSION aplikaci, RGB utility jiných výrobců desek podporovány nejsou.

A to nás přivádí k závěru …