• Testy – osazení chlazení a výkon v praxi

Pro dnešní test jsme použili Gigabyte AORUS X399 GAMING 7 desku s procesorem RYZEN ThreadRipper 2950X. Kromě tří testovaných NOCTUA modelů, jsme do srovnání použili také dva AiO modely. NZXT KRAKEM X62, který reprezentuje běžné AiO s tou klasickou velikostí základny, která tedy nekryje celou plochu ThreadRipper procesoru. A pro ilustraci zde máme také Enermax LiqTech 240 TR4, který je příkladem AiO řešení, jež má na míru pro ThreadRipper základnu, jež kryje celou plochu těchto velkých procesorů.

Pokud jde o osazení chlazení na TR4 patici, je to velmi jednoduché, protože kolem procesoru na desce je masivní kovová konstrukce, která má přímo 4 závitové otvory. Ty jsou navíc udělány tak, že chladič lze osadit jen jedním způsobem. Dole mají totiž větší rozteč než nahoře.

V případě NOCTUA modelů tak stačí prostě jen nanést pastu na procesor chladič vzít nasadit těmi 4 šrouby na otvory a přitáhnout dodávaným imbusem. Pak už je připojíte ventilátor k desce. Jednodušší už to být asi nemůže. Pochopitelně mezi jednotlivými modely NOCTUA je značný rozdíl ve velikosti, což jsme se snažili pro vás zachytit.

Otázkou je, jak moc je tu o téhle platformy z hlediska uživatelů vlastně využitelné. Dnešní testování jsme pojali trochu jinak, kvůli vlastnostem platformy.

• Chlazení aneb 68°C a Precision Boost v praxi

Klasicky, když osadíte chladič na CPU, tak asi víte, že se liší teplotami, tedy že některé chladiče mohou mít na stejném CPU s jinak stejným výkonem třeba 60°C, jiné ale mohou jít i přes 80°C. Výkon CPU u většiny chladičů zůstane víceméně stejný, tedy pokud je dodrženo TDP apod. Při přetaktování už je to samozřejmě jiné. V případě AMD X399 platformy a nových RYZEN ThreadRipper 2000 procesorů však AMD udělalo věci trochu zajímavější.

68°C je hodnota, která je mezní pro tyto procesory s aktivním PB2 a PBO a je důležitá proto, že výkon chladiče přímo ovlivní dosahované takty a tedy výkon procesoru jako takového. V základu to ještě není tak zásadní, ale při „přetaktování“ je rozdíl znatelný. Celá věc má za cíl jednoduše maximálně v každé situaci využít výkonu procesoru a nastavené TDP. V případě TR 2950X je TDP 180W. A když AMD řekne 180W, myslí tím 180W. Není to jako u nedávno vydaného Core i9-9900K, kdy Intel řekne 95W, ale výrobci desek to ani v základu často nedodržují a z 95W je rázem 140W a tomu odpovídá výkon, ale i teplota, spotřeba atd. AMD je v tomto striktní. V rámci toho 180W TDP jsou stanovené takty 3,5GHz pro všechna jádra a až 4,4GHz pro boost při zatížení jen na 1-2 jádrech. Se zapnutým precision boost 2 tak systém dynamicky hlídá, aby v zátěži byl vždy výkon tak dobrý, jak jen je možné s plným využitím toho 180W TDP, ovšem záleží na těch 68°C a tedy výkonu chlazení. V našem případě je tedy PB2 aktivní, procesor se v základu pohybuje s takty mezi 3,5 – 4,4GHz v závislosti na vytížení jader a maximem je tedy 180W TDP při max. 68°C. Ovšem některé chladiče s tím mohou mít problém:

Zejména malá NOCTUA U9 ale i U12S dosahují těch 68°C v plné zátěži procesoru. U14S má malou rezervu, ale samozřejmě ono hodně záleží i na podmínkách, tedy teplotě v místnosti. V našem případě byla 23°C. AiO kapalinová chlazení mají samozřejmě drobnou výhodu. Výkonnější chladiče tak mohou dosahovat vyšších taktů:

V tomto případě je ale v základu hlavním omezením to 180W TDP. Kvůli tomu samozřejmě takty v plné zátěži na všech 16jádrech/32vláknech s AVX nemohou jíž výše a pozorovatelné maximum je kolem 3,65GHz, přičemž AMD uvádí jako základ 3,5GHz. Ten splní i ta malá NOCTUA U9. Nicméně vidíte, že už v základu bez přetaktování je cca 150MHz rozdíl mezi chladiči a tomu samozřejmě bude odpovídat i výkon, který se tak může o několik jednotek % lišit. Rozdíly se výrazně zvětší poté, co začnete taktovat, nebo spíše v případě RYZEN ThreadRipper 2000 zrušíte omezení TDP a zapnete Precision boost Overdrive:

Všechny chladiče teď dosahují těch 68°C. S aktivním Precision boost Overdrive přes tuhle hodnotu nejede vlak. TDP se však ze 180W posouvá až k 250W. A opět bavíme se o reálné hodnotě odváděného tepla a tak silně záleží na výkonu a chladících schopnostech jednotlivých chladičů. Je samozřejmě možné taktovat TR 2950X i klasicky, ale má to nevýhodu. Ano, s klasickým taktováním můžete dosáhnout na všech jádrech až 4,25GHz u 2950X a samozřejmě nejste omezeni těmi 68°C. Nicméně v případě, že bude aplikace využívat méně jader, bude stále maximem jen těch 4,25GHz a tak se sníží výkon v některých případech, protože už bez OC má procesor boost na 1-2 zatížených jádrech až 4,4GHz!

PRECISION BOOST OVEDRIVE funkce, kterou zapínáte v RYZEN MASTER aplikaci, dovoluje procesor „přetaktovat“ tak, že jednoduše zruší ten 180W limit TDP, čímž tedy mohou takty jít až kam to dovolí vaše chlazení a 68°C limit, přičemž je podstatné, že stále funguje podtakování v klidových stavech a hlavně taktování na těch 4,4GHz v případě 1-2 zatížených jader. PBO tak jednoduše umožňuje vám uživatelům dosáhnout maximálního výkonu na všech jádrech, pokud tomu obětujete tu spotřebu a máte na to chlazení, současně ale neobětuje výkon v případech méně zatížených jader, kdy klasické fixní OC by bylo nižší. Výhodou je také dynamické řízení spotřeby, napájení, a tedy podstatně nižší spotřeba. Vše navíc funguje automaticky, jednoduše a nemusíte tedy nic složitě ladit. Jenže samozřejmě mnohem více záleží na výkonu chlazení.

180W TDP limit, který má TR 2950X v základu, je už docela na hraně toho, co většina klasických chladičů s pasivy zvládne. A vidíte to v praxi, že na velikosti mezi U14S, U12S a U9 už záleží. Rozdíly se hodně prohloubí právě při PBO, tedy kdy to 180W TDP můžete překročit. U12S a U9 už jej ale nedokáží využít. Jejich možnosti jednoduše kolem 180W končí a tak vidíte, že i když procesor má možnost jít s takty výše, TDP je odemčeno, ten 68°C limit je nad síly obou chladičů a takty se prakticky o nic moc nezvýší, čemuž odpovídá i výkon. Větší U14S ještě nějakou rezervu má, ale ne o moc vyšší. Když jej osadíme dvojicí ventilátorů s automatickým řízením otáček, tak dokáže jít až na 3,75GHz v plném využití všech 16jader/32vláken v AVX zátěži. U her, tedy nižšího zatížení se takty dokáží pohybovat i o 100-120MHz výše, což ale platí pro všechny chladiče.

Vidíte také, že velkou výhodu mají kapalinová AiO, která dokáží jít přes 4GHz na všech jádrech v této extrémní zátěži, kdy TDP procesoru se pohybuje přes 250W. Ve všech případech používáme záměrně ventilátory automaticky řízené, tedy nenastavujeme ručně 100% otáček, což by sice zlepšilo výkon, ale současně zvýšilo zátěž a navíc málokdo to takhle bude používat. Jak vidíte, tak nějaký enormní hluk není problémem žádného testovaného modelu, a to ani s tím masivním taktem. NOCTUA jsou pořád krásně tiché. Rozdíl je ale prostě v chladícím výkonu, tedy dosahovaných taktech a tedy dosahovaném výkonu celého CPU.

Takže k závěrům …