|
Strana 2 z 3
Pro test pamětí jsem si připravil hned dvě sestavy. Jednu postavenou na základní desce Gigabyte Z590l Aorus s procesorem i5 10600K a druhou postavenou na základní desce Asus ROG STRIX B550-EX Gaming WiFi s procesorem Ryzen 9 5900X. Nejdřív tedy změřím, jak si paměti vedou na přednastavením XMP profilu od výrobce, a pak otestuji až na jak frekvenci budou paměti stabilně pracovat. Měření rychlosti čtení a zápisu, respektive ještě latence budu provádět v nejnovější verzi programu AIDA 64.
Paměti Balistix se prodávají již od frekvence 2666 MHz, až po vrcholový model na frekvenci 3 600 MHz. Maximální kapacita je pak 2x32GB. Já tedy dostal na test model s nejvyšší frekvencí a druhou nejvyšší kapacitou.
Ohledně nastavení pamětí, stačí pouze v BIOSu zapnout XMP profil a dát restart. Ovšem doporučuji nainstalovat na desku poslední BIOS, protože u pamětí s frekvencí nad 3 600 MHz už může mít některá deska problém a aktuální BIOS může hodně pomoci.
Ohledně taktování paměti dost překvapily, a to i přes to že nejsou vybaveny čipy B-Die od Samsungu, které patří k naprosté špičce na trhu. Výrobce z pochopitelných osadil paměti levnějšími čipy od Micronu (=Crucial) a o to víc mě překvapilo na, jak vysoké frekvence jsem se nakonec dostal, a to na obou platformách.
Pokud porovnám obě platformy, nakonec jsem byl přece jenom o něco úspěšnější u platformy AMD, kde jsem mohl nastavit 4 300 MHz s nižším časováním 1T, u Intelu bohužel toto nastavení stabilní nebylo a musel jsem ponížit na základní 2T.
Ohledně napětí, stačilo nakonec 1.4V, pokud jsem napětí dále zvyšoval, na možnosti taktování to mělo minimální vliv.
Pojďme se tedy podívat na testy výkonu.
Jak je vidět z prvního měření paměťové propustnosti na platformě AM4 s procesorem Ryzen 9 5900X je už na upraveném XMP profilu s frekvencí 3 600 MHz velmi vysoká a dosahuje na 53GB/s v případě zápisu. Pokud snížíme časování, vymáčkneme z nich ještě nějaký ten výkon navíc. Největší skok ovšem přinese zvýšení frekvence o parádních 700MHz.
Pro současné RYZEN 5000 procesory jsou ideální paměti na 3600-4000 MHz s co nejnižším časováním, toto tedy testovaný model splňuje do puntíku.
Pokud se podíváme na testovací sestavu s procesorem i5-10600K, zde paměti nemají s frekvencí 3 600 MHz žádný problém. Ohledně rychlosti pamětí, je Intel platforma o něco pomalejší, rozdíly jsou však velmi malé.
Ohledně latencí, zde má stále Intel stále náskok, u AMD ale hodně pomáhá snížené časování, kde se podařilo snížit latenci o citelných 4,3ns.
Herní výkon jsem měřil s grafickou kartou GeForce RTX 2080 8GB Strix od ASUS a naměřil celkem pěkné rozdíly, hlavně na AMD sestavě.
U AMD měly paměti citelně větší vliv na celkový výkon, ale stále se jedná o jednotky procent. Pokud bych například porovnal paměti na frekvenci 2 400 MHz a 3 600 MHz, naměřil jsem rozdíl přesahující kolem 10-12%.
U Intelu to bylo s bídou kolem 1 %. Souvisí to právě s konstrukcí řadiče, kdy v současnosti taktem pamětí ovlivňujete výkon samotného procesoru, protože na stejném taktu jako RAM jede i vnitřní sběrnice procesoru. Osazením rychlejší pamětí u AMD tak vlastně děláte rychlejší i samotný procesor, což u Intelu není, tam jste prostě jen osadili rychlejší paměti a Intel toho v praxi vlastně neumí skoro využít.
Vliv výkonu u aplikací byl o něco lepší než u her, stále ale v řádu jednoho až dvou procent. Intel opravdu netěží z frekvence pamětí tolik co současná generace procesorů od AMD.
U AMD jsem naměřil zvýšení výkonu o krásných 8% při nastavení pamětí na 4300 MHz CL19, pokud máte Ryzen 7/9 jako pracovní procesor, není oněch 8% rozhodně k zahození.
Takže k závěru …
|
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
