|
Strana 5 z 5 Dostáváme se ke konci. TurboBoost zvyšuje frekvenci jader pouze v případě, že není překročena určitá mez TDP a tedy jisté napětí. Z toho logicky vyplývá, že by spotřeba CPU měla být stejná (podobná) s i bez TurboBoost a Turbo zkrátka jen optimálnější využije dostupné zdroje. 
Z našeho měření spotřeby pak vyplynulo, že rozdíl je skutečně zanedbatelný a v rámci chyby měření. Co je však různé je teplota procesoru, ten přetaktovaný s Turbo má o něco vyšší teplotu. 
Zde záleží na použitém chladiči, který právě ovlivňuje to, o kolik TurboBoost jádra přetaktuje. Co lze říci o této technologii? V podstatě je to funkce podobná šetřícím technologiím, s tím, že na rozdíl od nich hlídá horní hranici TDP a frekvence procesoru zvyšuje. Pro běžného uživatele, který netaktuje, má jistě smysl, i když přínos bude v současných aplikacích poměrně malý. Jako testeři máme ale s touto technologií drobný problém, který se týká toho, že tak nějak nevíme, na jaké frekvenci ten CPU vlastně, jede. Udávaných 2,66GHz to ale v mnoha případech není, takže když do grafu napíšete 2,66GHz a Turbo vám ho přetaktujete, tak to pak ale určitě není výkon daného CPU na 2,66GHz. Musíme nad tím ještě zapřemýšlet jak to testovat a uvádět. 
TurboBoost nejvíce % nárůstem výkonu pomůže v aplikacích, kde je intenzivně využíváno jedno jádro. V těch měla často níže taktovaná dvoujádra, či dokonce jednojádra, která ale byla o dost levnější, vyšší výkon, než nízko taktované čtyřjádro. Je samozřejmě rozdíl, když najednou místo 2,66GHz TurboBoost zvýší frekvenci u jednoho jádra na 3,2GHz. Nicméně toto asi přišlo pozdě, než aby to něco změnilo ve starších testech, kde se opravdu často drahá čtyřjádra výkonově propadala díky neoptimalizovaným aplikacím pod levná dvoujádra a z toho také pramenili diskuse nad potřebností čtyřjádrových CPU. Dnes už se až na některé Benchmarky, které schválně dokáží zatížit jen jedno jádro, s moderní náročnou aplikací optimalizovanou je pro jedno jádro nesetkáme. Samotné Windows jsou multijádrovou aplikací. 
TurboBoost ale dojde k využití v aplikacích optimalizovaných pro dvě a více jader. Zde se frekvence nezvýší o tolik a tak bude přínos nižší. Na druhou stranu, ani vysoké zvýšení frekvence u jednoho jádra nedokáže výkonově obstátá proti tomu, když je aplikace optimalizována pro dvě níže taktovaná jádra. Nutno ale říci, že dnes už je drtivá většina aplikací včetně nových her a OS optimalizována pro čtyři a více jader procesorů. Lze tedy dokonce říci, že v moderních aplikacích je přínos technologie TurboBoost procentuálně nejmenší. Samozřejmě ale je, protože je většinou rozdíl, když CPU jede na 2,8GHz místo nominálních 2,66GHz. Nicméně tento rozdíl je opravdu malý a typicky se pohybuje zhruba kolem 4,5%. Jsou ale i aplikace, kde záleží i na jiných věcech, než frekvence CPU a tak nemusí být přínos žádný. Co je nutné rozhodně zmínit je to, že pro ty, kteří taktují, nemá tato technologie žádný přínos, protože ti samozřejmě zvýší frekvenci u všech jader a to podstatně výše než z 2,66GHz na 2,8GHz. 
TurboBoost je primárně automatická technologie, která přináší lehký bonus v podobě zvýšení výkonu pro běžné uživatele, kteří jinak netaktují. Ve většině současných běžně multijádrově optimalizovaných aplikacích se tak můžete těšit na nárůst výkonu zhruba v průměru něco kolem 4,5%. Nejmenší přínos je v počítačových hrách, kde většinou více než na CPU záleží hlavně na výkonu grafiky a zvýšení frekvence pomocí Turbo je tak malé, že toho ve hrách mnoho neovlivní. 
Technologie TurboBoost u procesorů Core i5 a Core i7 optimálněji využívá možností procesoru v závislosti na jeho využití a aktuální spotřebě. Rozhodně je tedy vítaným vylepšením, které přináší malý nárůst výkonu. Ten nárůst asi v běžných aplikacích nepoznáte, tedy pokud neděláte s aplikacemi, které hodiny a hodiny zatěžují CPU, než vyhodí nějaký výsledek. Zde už se samozřejmě 4,5% výkonu navrch při předpokládaném využití čtyř jader na zvýšené frekvenci (z 2,66 na 2,8GHz) poznat dají. Nutno ale dodat, že TurboBoost a není svým přínosem až tak nová záležitost a jak na Intel, tak AMD platformě jsou aplikace samotných výrobců desek nebo i procesorů, které dokáží zvýšit frekvenci CPU (přepínat mezi nastavenými profily) v závislosti na jeho vytíženi. TurboBoost je ale novinka v tom, že ji uvádí přímo výrobce procesorů, přímo v procesorech a funguje zcela automaticky, tedy pokud se ji nerozhodnete vypnout (v BIOSU). Za zapůjčení komponent pro test děkujeme společnostem: ASUS
Western Digital
| AUTOR: Jan "DD" Stach |
|---|
| Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně. |
|
)
Jen skoda ze AMD nema nic podobneho. 
Jinak DD moc pekny clanek a myslim zejsi ho nepsal nadarmo.
.
všechno to mám na Lcd 25" tak trosku neznámá značka Hanns-g hh251 ale ten monitor je špičkovej má tři vstupy...dvi,hdmi,vga .
ale s tím rizdílem že jsem měl penium 4 3,5Ghz, já jel na 1152x864. 
