Strana 2 z 4
Paměti dorazily v klasické papírové krabičce s potiskem informující o parametrech, a jací výrobci tyto paměti podporují na svých deskách ohledně kompatibility s RGB osvětlením.
Zde paměti po rozbalení, nacházející se v plastovém výlisku.
Paměti mají klasickou konstrukci plechů po bocích a mléčného plexi + LED na vrchu.
Rozměrově nejsou výrazně přerostlé, mají 45,4mm na výšku. V našem případě si otestujeme model s CL16, tedy dražší verzi, kdy existuje ještě model s CL17 při 3600MHz.
Pro test pamětí jsem si připravil hned dvě sestavy. Jednu postavenou na základní desce ASUS Z270 Maximus X Apex s procesorem i5-8600K a druhou postavenou na základní desce Gigabyte X470 Aorus Gaming 7 Wi-Fi s procesorem Ryzen 7 2700X. Nejdřív tedy změřím, jak si paměti vedou na přednastavením XMP profilu od výrobce, a pak otestuji až na jak frekvenci budou paměti stabilně pracovat. Měření rychlosti čtení a zápisu, respektive ještě latence budu provádět v programu AIDA 64.
Paměti Viper se prodávají od frekvence 2 666 MHz, až po nejvyšší model s frekvencí 4 133 MHz. Ohledně kapacit, výrobce nabízí pouze 16GB kity (2x8GB).
Ohledně nastavení pamětí, stačí pouze v Biosu zapnout XMP profil a dát restart. Pokud potřebujete ještě nastavit barvu pamětí, stačí pouze spárovat paměti s programem od desky, v mém případe Asus Aura Sync a RGB Fusion od Gigabyte. Během testování jsem nenarazil na jediný problém, měnit barvu podsvícení mi šlo na obou deskách bez problémů. Existuje také aplikace přímo od výrobce pamětí, která umožňuje samozřejmě přímé nastavení podsvícení pamětí.
Ohledně taktování pamětí na platformě Intel, zde jsem byl nakonec celkem velmi spokojen. Maximální frekvenci, na které mi paměti bez problému najely s napětím 1.55V bylo 4 000 MHz, což je vůči základním 3 600 MHz velmi dobrý výsledek. Další úkol byl zjistit, jaké zvládnou paměti co nejlepší časování s 1T. Zde jsem se nakonec zastavil na 3 600 MHz při časování 13.13.13.28 1T, což mělo velmi pozitivní vliv jak na rychlost pamětí, tak jejich odezvu. Z hlediska taktování jde tedy o velmi povedený model, zvlášť za tu cenu.
U AM4 platformy jsem neočekával, že pokořím hranici 4 000 MHz, přece jenom limity řadiče procesorů AMD jsou níže než u Intelu, protože konstrukce a využití pamětí je úplně jiná. V případě AMD totiž vlastně rychlejšími CPU zvyšujete i výkonu CPU, protože takt vnitřní sběrnice RYZEN je stejná, jako tak pamětí. Proto je také mnohem složitější dostat paměti na vyšší takt, na druhou stranu zatímco u Intelu jen osazujete rychlejší pamětí, u AMD osazuje rychlejší paměti + zvyšujete výkon samotného CPU a rychlejší RAM tak u AMD RYZEN mají větší výkonový přínos. Maximální frekvenci jsem nakonec dosáhl na 3 733 MHz ovšem nutno dodat, že při lepším nastavení 1T. Ovšem další časování jsem musel zvednout na konečných 20.20.20.42 1T s napětím 1.6V.
Takže honba za maximální frekvencí nemá na AMD moc smysl, osobně doporučuju spíše najít kompromis mezi frekvencí a opravdu co nejnižším časování, které má u AMD celkem velký dopad na výkon. V tomto světle paměti opravdu excelovaly, protože mi dovolily nastavit na frekvenci 3 600 MHz s luxusním nastavením 14.13.13.28 1T při napětí 1.55V.
A jak je to tedy s výkonem v praxi?
|