• V praxi

Pro test pamětí jsem si připravil hned dvě sestavy. Jednu postavenou na základní desce ASUS Z270 Maximus X Apex s procesorem i5-8600K, přetaktovaný na 4800 MHz a druhou postavenou na základní desce Gigabyte X470 Aorus Gaming 7 Wi-Fi s procesorem Ryzen 7 2700X. Nejdřív tedy změřím, jak si paměti vedou na přednastavením XMP profilu od výrobce, a pak otestuji až na jak frekvenci budou paměti stabilně pracovat. Měření rychlosti čtení a zápisu, respektive ještě latence budu provádět v programu AIDA 64.

Paměti Viper se prodávají již od frekvence 2 666 MHz, až po nejvyšší model, který v dnešní recenzi otestuji. Ohledně kapacit, výrobce nabízí pouze 16GB kity (2x8GB).

Ohledně nastavení pamětí, stačí pouze v Biosu zapnout XMP profil a dát restart. Ovšem doporučuji nainstalovat na desku poslední BIOS, protože u pamětí s frekvencí nad 4000 MHz už má spousta desek problém a aktuální BIOS může hodně udělat. Pokud potřebujete ještě nastavit barvu pamětí, stačí pouze spárovat paměti s programem od desky, v mém případě Asus Aura Sync a RGB Fusion od Gigabyte. Během testování jsem nenarazil na jediný problém, měnit barvu podsvícení mi šlo na obou deskách bez problémů.

Ohledně taktování pamětí na platformě Intel, zde jsem byl nakonec celkem velmi spokojen. Maximální frekvenci, na které mi paměti bez problému najely s napětím 1.55V bylo 4 500 MHz, což je vůči základním 4 133 MHz velmi dobrý výsledek. Další úkol byl zjistit, jaké zvládnou paměti co nejlepší časování s 1T. Zde jsem se nakonec zastavil na 3 900 MHz při časování 17.17.17.32.280 1T, což mělo velmi pozitivní vliv jak na rychlost pamětí, tak jejich odezvu. Z hlediska taktování jde tedy o velmi povedený model, zvlášť za tu cenu.

U AMD X470 a RYZEN 2000 platformy jsem neočekával, že pokořím hranici 4 000 MHz, přece jenom limity řadiče procesorů první ZEN/ZEN+ generace AMD jsou níže než u Intelu. U třetí generaci by už ale tohle překonat šlo, i když s děličkou. Maximální frekvenci jsem nakonec dosáhl na 3 733 MHz ovšem nutno dodat, že při lepším nastavení 1T. Ovšem další časování jsem musel zvednout na konečných 19.20.20.42 1T s napětím 1.6V. Takže honba za maximální frekvencí nemá na AMD moc smysl, osobně doporučuju spíše najít kompromis mezi frekvencí a opravdu co nejnižším časování, které má u AMD celkem velký dopad na výkon. V tomto světle paměti opravdu excelovaly, protože mi dovolily nastavit na frekvenci 3 600 MHz s naprosto luxusním nastavením časování 13.13.13.28 1T při napětí 1.55V. Takže tohle je skvělé nastavení z hlediska maximálního výkonu i pro RYZEN 3000.

• Test rychlosti – Aida64

Jako první jsem tedy otestoval paměti na základním XMP profilu a postupně navyšoval frekvenci pamětí s napětím 1.55 V. U pamětí Patriot se vysokého napětí nemusíte bát, paměti B-die od společnosti Samsung, kterými jsou paměti osazené, jsou na to stavěné. Z grafu je krásně patrné, že propustnost narostla i na základní frekvenci, pouze úpravou časování. Další velký skok se konal na frekvenci 4 500 MHz, kde paměti téměř pokořily hranici 65 GB/s během zápisu.

U platformy AMD jsem musel sice ještě trošku navýšit napětí, ale stálo to za to. Také stojí za povšimnutí fakt, že na AM4 desce mají paměti mnohem lepší při stejné frekvenci než u Intelu. Největší rozdíl je určitě v kopírování, které u AMD funguje zhruba o 10-15% lépe, zřejmě to jde na vrub modernějšímu paměťovému řadiči, který se nachází v procesorech Ryzen 2. generace.

Ohledně latencí, zde má stále Intel velký náskok. Jako nejlepší nastavení pamětí z hlediska odezvy je určitě 3 900 MHz s časováním CL17/1T. Odezva je dlouhodobě na AM4 horší než u Intelu, ovšem na obranu AMD musím upozornit, že Ryzen 2700X si vůči starému modelu 1700X polepšil o nějakých 15-20ns a vzhledem ke zcela odlišné konstrukci proti Intelu to není nevýhoda, protože má řadu jiných výhod.

Herní výkon jsem měřil s grafickou kartou RTX 2080 8GB STRIX od Asus a naměřil celkem malé rozdíly. Ono základní frekvence pamětí je už tak velmi vysoko a vyšší frekvence už tolik výkonu navíc nepřinášejí. Obzvlášť na Intelu mají paměti velmi malý vliv na výkon. U AMD měly paměti citelně větší vliv na celkový výkon, ale stále se jedná o jednotky procent. Pokud bych například porovnal paměti na frekvenci 2 400 MHz a 3 600 MHz, naměřil jsem rozdíl kolem 6-15 %. U Intelu to nebylo ani 2 %.

Vliv výkonu u aplikací byl o něco lepší než u her, stále ale v řádu jednoho až dvou procent. Intel opravdu netěží z frekvence pamětí tolik co současná generace procesorů od AMD. U AMD jsem naměřil lehce přes 4% při nastavení pamětí na 3 733 MHz s nízkým časováním, pokud máte Ryzen 7 jako pracovní procesor, má podle mě oněch 4% už celkem smysl.