• V praxi

Pro test pamětí jsem si připravil hned dvě sestavy. Jednu postavenou na základní desce Gigabyte Z590l AORUS s procesorem i5-10600K a druhou postavenou na základní desce Asus X570 Crosshair VIII Hero s procesorem Ryzen 9 5900X. Nejdřív tedy změřím, jak si paměti vedou na přednastavením XMP profilu od výrobce, a pak otestuji až na jak frekvenci budou paměti stabilně pracovat. Měření rychlosti čtení a zápisu, respektive ještě latence budu provádět v programu AIDA 64.

Paměti Viper Steel se prodávají od frekvence 3000 MHz, až po nejvyšší model s frekvencí 4400 MHz. V případě dostupných kapacit, výrobce nabízí až 64GB balení s dvěma 32GB moduly. Ovšem v případě speciálních modelů s nízkou latenci, jsou dostupné pouze ve dvou provedení. Prvním je mnou testovaný model, pak je dostupný ještě model s frekvencí 4000MHz s časováním pouze CL16. Pro oba modely pak platí omezení 8GB Na jeden paměťový modul.

Ohledně nastavení pamětí, stačí pouze v BIOSu zapnout XMP profil a dát restart. Paměti mi takto naběhly do Windows na obou testovaných deskách bez jediného zaškobrtnutí.

Ohledně taktování pamětí na platformě Intel, zde jsem byl nakonec velmi spokojen. Maximální frekvenci, na které mi paměti bez problému najely s napětím 1.5V bylo 4400 MHz, což je vůči základním 3600 MHz až překvapující výsledek. Další úkol byl zjistit, jaké zvládnou paměti co nejlepší časování. Zde jsem se nakonec zastavil na základní frekvenci 3600 MHz na časování 14.14.14.32 2T, což mělo velmi pozitivní vliv jak na rychlost pamětí, tak jejich odezvu. Z hlediska taktování jde tedy o velmi povedený model, zvlášť za tu cenu.

U AM4 platformy s procesorem Ryzen 9 5900X jsem nakonec dosáhl na něco lepší výsledky, protože paměti šly nastavit s časováním 1T jak na základní frekvenci tak až do frekvence 4300MHz.

Co se týče nejlepšího časování s procesorem Ryzen, zde jsem se nakonec zastavil na frekvenci 3600 MHz stejně jako u Intelu ovšem časování mě pustilo ještě o maličko níže na konečných 14.14.14.28 1T. Toto nastavení mělo velký vliv na lepší latence a pomohlo dost zvednout výkon v určitých kancelářských, ale i herních aplikací. Pokud jde o to, jakými čipy jsou tyto paměti vybavené, jedná se dle očekávání čipy B-Die od Samsungu, což by odpovídalo onomu vynikajícímu přetaktování, jak prozradila utilita Thaiphoon Burner.

• Test výkonu

Jako první jsem tedy otestoval paměti na základním XMP profilu a postupně navyšoval frekvenci pamětí s napětím 1.5V. Jelikož paměti s čipy Samsung, do žádných hrátek s napětím 1.5V+ se mi osobně moc nechtělo. Avšak nakonec se ukázalo, že oněch 1.45-1.5V bohatě stačí. Z grafu je krásně patrné, že propustnost narostla i přesto když byly paměti na frekvenci 3600 MHz, ovšem díky mnohem lepšímu časování a přepnutí 2T>1T. Další velký skok se konal na frekvenci 4300 MHz, kde paměti atakovaly hranici 65 GB/s během zápisu.

Také stojí za povšimnutí fakt, že na AM4 desce mají paměti podobný výkon na frekvenci 3600 MHz jako u Intelu na 4400 MHz. Paměťový řadič mají procesory Ryzen opravdu velmi povedený.

Ohledně latencí, zde má stále Intel velký náskok. Jako nejlepší nastavení pamětí z hlediska odezvy je určitě 3600 MHz s časováním CL14/1T.

Odezva je dlouhodobě na AM4 horší než u Intelu, ovšem na obranu AMD musím upozornit, že Ryzen 5900X si vůči starému modelu 2700X polepšil o nějakých 15-20ns. AMD se tedy viditelně v tomto ohledu velmi snaží tento neduh co nejvíc odstranit. Další velký skok v tomto směru se očekává letos s novou ZEN 4 architekturou.

Herní výkon jsem měřil s grafickou kartou RX 6800XT 16GB a u AMD sestavy jsem naměřil celkem hmatatelné rozdíly. Přece jenom frekvence navýšená o celých 700MHz se už dokáže projevit.

Bohužel u Intelu jsem na tak dobré čísla nedosáhnul. Intel prostě s vyšší frekvence nedokáže těžit tak dobře jako AMD.

U AMD měly paměti citelně větší vliv i na celkový výkon v aplikacích, naměřil jsem rozdíl kolem 6 %. U Intelu to bylo 1-2 %. Souvisí to právě s konstrukcí řadiče, kdy v současnosti taktem pamětí ovlivňujete výkon samotného procesoru, protože na stejném taktu jako RAM jede i vnitřní sběrnice procesoru.

Osazením rychlejší pamětí u AMD tak vlastně děláte rychlejší i samotný procesor, což u Intelu není, tam jste prostě jen osadili rychlejší paměti a Intel toho v praxi vlastně neumí skoro využít.

Takže k závěrům …