Strana 2 z 3
Pro test pamětí jsem si připravil hned dvě sestavy. Jednu postavenou na základní desce Gigabyte Z590I Aorus s procesorem i5-10600K a druhou postavenou na základní desce ASRock B550 PG Velocita s procesorem Ryzen 9 5900X. Nejdřív tedy změřím, jak si paměti vedou na přednastavením XMP profilu od výrobce, a pak otestuji až na jak frekvenci budou paměti stabilně pracovat. Měření rychlosti čtení a zápisu, respektive ještě latence budu provádět v programu AIDA 64.
Paměti Viper Steel RGB se prodávají od frekvence 3200 MHz, až po nejvyšší model s frekvencí 3600 MHz. V případě dostupných kapacit, výrobce nabízí až 64GB balení s dvěma 32GB moduly.
Ohledně nastavení pamětí, stačí pouze v BIOSu zapnout XMP profil a dát restart. Paměti mi takto naběhly do Windows na obou testovaných deskách bez jediného zaškobrtnutí.
U AM4 platformy jsem s procesorem Ryzen 9 5900X dokázal paměti celkem slušně odladit. Na tovární frekvenci se mi podařilo značně snížit časování na konečných 16.20.20.20.32:1T. Jenom díky této malé úpravě jsem dokázal z pamětí vymačkat dalších cca 2GB/s více a snížit odezvu o 4ns. Dalším krokem bylo zjistit jaký je maximální potenciál čipů ohledně frekvence. Zde paměti opravdu překvapily, protože jsem se nakonec dostal na parádních 4200 MHz dokonce s lepším časováním než je XMP profil o 600 MHz níže. Nakonec se mi tedy podařilo paměťovou propustnost navýšit o krásných 16-17%.
U Intelu jsem bohužel tak úspěšný nebyl. Na základní frekvenci jsem z pamětí vymačkal sice podobné časování ale jenom 2T. Ohledně maximální frekvence i zde jsem narazil na limit značně dříve a zastavil se na 4000 MHz. Sice se také jedná o dobrý výsledek, ovšem je zřejmé že těmto pamětem vyhovuje AMD paměťový řadič mnohem více. I tento fakt se bohužel musel projevit v dalších měřeních.
Co se týče paměťových čipů, které jsou na modulech osazeny, jedná se o čipy společnosti Hynix, to bylo pro mě celkem překvapením, protože vzhledem k nadprůměrných, výsledkům jsem očekával nějaké B-Die od Samsungu. Ale i HYNIX udělal hodně velký posun u současných DDR4.
Z grafu je krásně patrné, že propustnost narostla celkem razantně. Na frekvenci 4200 MHz se už blížíme k metě 80GB/s což je na DDR4 paměti úctyhodný výkon. Pokud byste si na tak vysokou frekvenci netroufali, rozhodně má smysl i jenom snížit časování na XMP frekvenci, jak ukazuje graf.
Také stojí za povšimnutí fakt, že na AM4 desce mají paměti o něco lepší výkon, než na základní desce s procesorem Intel. Paměťový řadič mají procesory Ryzen opravdu velmi povedený.
Ohledně latencí, zde má stále Intel náskok. Jako nejlepší nastavení pamětí z hlediska odezvy je určitě 3600 MHz s časováním CL18/2T.
Odezva je dlouhodobě na AM4 horší než u Intelu, ovšem na obranu AMD musím upozornit, že Ryzen 5900X si vůči starému modelu 3900X polepšil o nějakých 5-10ns. AMD se tedy viditelně v tomto ohledu velmi snaží tento neduh co nejvíc odstranit.
Herní výkon jsem měřil s grafickou kartou ASRock RX 6600XT 12GB a naměřil celkem patrné rozdíly. Na AMD platformě jsem dokázal v průměru vymačkat dalších 7% navíc.
Bohužel u platformy Intel jsem se žádného většího zlepšení nedočkal.
Souvisí to právě s konstrukcí řadiče, kdy v současnosti taktem pamětí ovlivňujete výkon samotného procesoru, protože na stejném taktu jako RAM jede i vnitřní sběrnice procesoru.
Osazením rychlejší pamětí u AMD tak vlastně děláte rychlejší i samotný procesor, což u Intelu není, tam jste prostě jen osadili rychlejší paměti a Intel toho v praxi vlastně neumí skoro využít.
Vliv výkonu u aplikací byl o něco lepší než u her, stále ale v řádu jednoho až dvou procent. Intel opravdu netěží z frekvence pamětí tolik co současná generace procesorů od AMD. U AMD jsem naměřil přes 7% při nastavení pamětí na 4200 MHz CL20 s nízkým časováním, pokud máte Ryzen 7/9 jako pracovní procesor, rozhodně doporučuji si paměti odladit.
Takže k závěrům …
|