Začněme nejdříve spotřebou, což je věc, o které se toho nejvíce nakecá, i když jsou rozdíly v řádech několika málo W. Upřímně řečeno, rozdíl 10-20W nehraje žádnou roli, protože když si doma zapnete varnou konvici místo 3x jen 2x denně, udělá to na účtu za elektřinu výrazně více než rozdíl 10-20W u CPU :). Přesto samozřejmě nízká spotřeba a vysoký výkon jsou fajn a lepší výsledek je prostě lepší výsledek.

U AMD Phenom II X6 panují obavy ohledně 45nm výroby. Jenže AMD nějakým zázrakem dokázalo i výrazně vyšší počet tranzistorů udržet na uzdě a X6 má úplně stejné TDP jako X4! A to konkrétně 125W, což je méně, než Core i7-900, která mají 130W. TDP ovšem obě firmy udávají různě. Zatímco u AMD je to teoretická maximální hodnota, které v praxi nedosáhnete, u Intelu je TDP 75% běžná hodnota. TDP navíc nevyjadřuje vlastně spotřebu, jak si někteří mohou mylně myslet. TDP je vlastně hodnota vyzařovaného tepla, ale do souvislosti se spotřebou se dává proto, že u CPU je vlastně 99,9% dodané energie přeměněno právě na teplo, takže TDP lze udávat jako hodnotu, od které můžeme odvodit spotřebu. Někdy to ale není až tak jednoduché, což je případ procesorů Intel Core i5/3, které mají ještě integrované grafické jádro – pak se udává hodnota celého čipu, jenže spotřeba bude jiná v případě, že to GPU nebude aktivní, protože není součástí samotného čipu a nemusí být vůbec využito. U procesorů standardní konstrukce bez GPU je to samozřejmě TDP jen toho CPU.

Také je nutné vzít do úvahy fakt, že procesor není nikdy sám. Srovnávat spotřebu samotných CPU není jednak jednoduché, a také je to vlastně kravina. K čemu je vám, že procesor sám má nižší spotřebu než jiný, když ho osadíte na desku s čipsetem, která tohoto sežere více než konkurenční platforma? Srovnávat tedy musíte celé platformy. Procesor a čipset (základní deska) + operační paměť jsou naprosto neoddělitelné celky, nelze srovnávat spotřebu jen dílčích částí. Takže srovnáváme CPU AMD + AMD čipset + DDR3 a proti Intel CPU + Intel čipset + DDR3. A to minimálně. Samozřejmě snazší je změřit celé sestavy se stejnými komponenty, kde jediným rozdílem je ta základní platforma a přesně to děláme. Doma také nepoužíváte jen procesor, desku a paměti ;).

Takže k té spotřebě. Měříme dva stavy. Počítač ve stavu klidu, typicky na ploše Windows bez náročných aplikací v pozadí. A pak počítač v plném cvalu, typicky třeba v 3D Marku nebo v náročné hře.

Zázrak se opravdu stal. Ačkoliv mají AMD Phenom II X4 o dvě jádra více a mají i více L3 paměti, což proti X4 znamená nárůst na 904 milionů tranzistorů z 758 milionů u X4. Na spotřebě v klidu i v zátěži se to projevilo jen několika jednotkami W! Kdyby to šlo, smekneme před AMD klobouk i s vlasy. Samozřejmě díky neoddiskutovatelně vyššímu výkonu v mnoha aplikacích, je X6 efektivnější než X4.

AMD X6 si také vůbec nevedou špatně, ve srovnání s konkurenčními CPU Intel. Oni si vedou ve skutečnosti hodně dobře. Čtyřjdárové Core i5/7 procesory do LGA1156 (P55) jsou zanedbatelně lepší v klidu i v zátěži a nelze mluvit o nějakém vítězi, či poraženém, zejména když se podíváme na výkon X6 v některých aplikacích, kde je nejlevnější čtyřjádro pro P55 platformu, model Core i5-750, poražen na hlavu. Nejžravější platformou je X58 a procesory Intel Core i7-900. A zde už je rozdíl až desítky Wattů v klidu i zátěži. Pro čtyřjádra řady Core i7-900 to není dobrá vizitka – protože v nejlepším případě i ty nejvýkonnější nabízejí jen o chlup více výkonu než X6. A všechny tyhle CPU jsou vyráběny 45nm, jen Core i7-9xx mají tříkanálový řadič. To jen ukazuje na to, kdo je tady ten lepší ve vyladění výrobního procesu. Intel sice přechází první, ale AMD dokáže dostat ze starší výroby to, co Intel ne. Ale ani těch 32nm nic moc z hlediska spotřeby neřeší. Výkon si žádá více. Takže nejžravější CPU na trh je Core i 7-980X. 32nm šestijádro, které ve spotřebě vede stejně jako ve výkonu – bezkonkurenčně.

Do redakce jsme dostali nový chladič Noctua. Obří na pohled téměř dokonalý NH-D14, chlazený 140mm a 120mm tichým ventilátorem. Takže chladit tiše a účinně by neměl být žádný problém.

Vyzkoušeli jsme si to na modelu Phenom II X4 1090T, který má v základu solidních 3,2GHz a hlavně je to Black Edition, takže model s otevřeným násobičem všemi směry. Prvním testem bylo jednoduše to, kam se s tímhle CPU dostaneme bez zvýšení napětí (a tedy nárůstu spotřeby). Výsledek nás mile překvapil. 3,4GHz nejsou problém. Nicméně pro vyšší takty potřebujete trochu přidat na napájení, nicméně stačilo jen asi 0,15V a už jsme se pohybovali stabilně na 4GHz! 4GHz jsou přitom považovány u AMD Phenom II jako taková maximální domácí hodnota pro dlouhodobé bezproblémové používání. X6 ale k našemu překvapení nevykazovala žádné přehřívání ani hluk, nic co by nějak zamezovalo vyzkoušet více!

(4GHz bez hluku a nadměrného tepla ? Pro X6 a Noctua žádný problém!)

Nakonec jsme se tedy dostali až na 4,2GHz, kde už to přeci je začalo být na vzduchu trochu dost. Ale pořád stabilní a absolutně úžasné, když si uvědomíme, že je to šestijádrový 45nm procesor! Takže o 1GHz výše než na základní frekvenci a v mnoha aplikacích, která 6 jader využijí, to znamená masivní nárůst výkonu. Každopádně stabilní 4GHz nevidíme jako žádný problém při dlouhodobém používání.

Ještě krátce k Turbo technologii. Ta u AMD tedy přetaktová jen 1-3 jádra v závislosti na vytěžování jader. Jestli to funguje lze snadno ověřit. Stačí vzít nějakou aplikaci, u které víte, že vytěžuje jen to jedno jádro (třeba). Tou je například CineBench a nastavení testu pro 1 jádro. Pak stačí deaktivovat Turbo a nechat projet test. To samé pak stačí udělat se zapnutým Turbo a pak už jen srovnáte výsledky:

A výsledkem je, že TURBO u AMD opravdu funguje. Bohužel jak jsem řekl u her, Turbo u AMD taktuje maximálně 3 jádra. Což znamená, že u čtyřjádrové aplikace už u AMD nezasáhne a frekvenci nezvýší. U Intelu ano. U AMD si ale můžete snadno pomoci. Nové desky, třeba ASUS pro AMD, podporují vlastní TURBO, které dělá vlastně to samé, co vlastní Turbo v AMD CPU, ale dokáže taktovat i 4,5,6 jader. Záleží pak jen na chlazení a nastavení. To, že to funguje, jsme si vyzkoušeli na základní desce ASUS CrossHair IV 890FX, kterou jsme měli nedávno půjčenou. Funguje ale jen u BE edic - tedy u 1090T modelu ...

Vzhledem k tomu, že je to záležitost jedné nainstalované aplikace s triviálním ovládáním a klidně i jednoho kliknutí, je to paráda a klidně to doporučuji používat. Samozřejmě by bylo fajn, kdyby to AMD nasadilo do CPU přímo. Omezením je ale opravdu ten 45nm proces a TDP 125W, které AMD pro X6 stanovilo. Nepochybuji, že TURBO uvidíme i u nové generace 32nm procesorů AMD a tentokrát pro všechna jádra, jako je to u Intelu. Na druhou stranu, výhodou podobné technologie ze strany základní desky je fakt, že je možné si nastavit, o kolik konkrétně se mají jádra taktovat. To u Turba přímo v procesorech AMD/Intel není dost dobře možné.