• Paměti v praxi

Pro test pamětí jsem si připravil hned dvě sestavy. Jednu postavenou na základní desce Asus Strix Z490-E s procesorem Core i5-10600K a druhou postavenou na základní desce Asus X570 Crosshair VIII Hero s procesorem Ryzen 9 3900X. Nejdřív tedy změřím, jak si paměti vedou na přednastavením XMP profilu od výrobce, a pak otestuji až na jak frekvenci budou paměti stabilně pracovat. Měření rychlosti čtení a zápisu, respektive ještě latence budu provádět v programu AIDA 64.

Paměti se prodávají od frekvence 3000 MHz, až po nejvyšší testovaný model s frekvencí 4133 MHz. V případě dostupných kapacit, výrobce nabízí až 32GB balení s dvěma 16GB moduly.

Ohledně nastavení pamětí, stačí pouze v BIOSu zapnout XMP profil a dát restart. Paměti mi takto naběhly do Windows na obou testovaných deskách bez jediného zaškobrtnutí. U obou desek jsem ale nahrál nejnovější BIOS, pokud byste tedy měli s tímto nějaké problémy, může být na vině právě starý BIOS.

Ohledně taktování pamětí na platformě Intel, zde jsem byl nakonec velmi spokojen. Maximální frekvenci, na které mi paměti bez problému najely s napětím 1.45V bylo 4300 MHz s časováním 20.24.24.47.2T , což je vůči základním 4133 MHz celkem malý rozdíl. Mnohem zajímavější je paměti nechat na stejné frekvenci a snažit se snížit časování. Bohužel na Intel platformě jsem nakonec moc úspěšný nebyl, a to jsem pro jistotu zkusil i druhou Z490 od Gigabyte co tu mám a výsledky byly stejné. Maximem nakonec bylo 19.20.20.42 2T. Bohužel na 1T se mi paměti prostě nepodařilo rozjet ani za cenu vysokého napětí.

U AM4 platformy s novým testovacím procesorem Ryzen 9 3900X jsem byl mnohem úspěšnější. Nejdříve jsem tedy snižoval časování, co to šlo při napětí pouze 1.4V a podařilo se mi paměti srazit až na 18.19.19.38.1T. Největší vliv to mělo, rozhodně na latence a také na rychlost kopírování, kde jsem pokořil 58GB/s a latence klesly pod 78ns.

Co se týče nejvyšší dosažené frekvence s procesorem AMD, byl jsem zde o něco úspěšnější jak z hlediska frekvence, tak hlavně časování. Konečná frekvence se nakonec ustálila na 4333Mhz ovšem s mnohem lepším časováním než u LGA1200 20.19.19.42:1T. To je stále mnohem lepší časování než mají paměti v XMP profilu na frekvenci 4133MHz. Ani jsem k tomu nepotřeboval nějaké hrozivé napětí, stačilo pouze 1.45V, tedy stále použitelné napětí pro 24h provoz. Pokud jde o to, jakými čipy jsou tyto paměti vybavené, jedná se o Samsung výběrové čipy B-die, jak prozradila utilita Thaiphoon Burner.

Pojďme se tedy podívat na testy výkonu..

• Test výkonu

Jak je vidět z prvního měření paměťové propustnosti na platformě AM4 s procesorem Ryzen 9 3900X je už na základním XMP profilu velmi vysoká. Pokud ale snížíme časování, začnou se dít věci a rychlost naroste klidně o dalších skoro 5% a to není rozhodně špatné u tak vysoko taktovaných pamětí.

Samozřejmě další porci výkonu přinese i zvýšení frekvence o dalších 200MHz při stále nižším časování než má základní XPM profil. V tomto nastavení se tedy dočkáme celkového zrychlení o téměř 7%. Samozřejmě již jsme tu měli paměti, které šly popohnat více. Ovšem to byly většinou paměti se základní frekvencí mnohem nižší, například 3000, nebo 3200MHz.

Pokud se podíváme na testovací sestavu s procesorem i5-10600K, zde nejsou rozdíly až zas tak veliké. Snížení časování přineslo minimální rozdíl. Ovšem navýšení frekvence dodalo měřitelný nárůst a paměti pokořily hranici 60GB/s. Ovšem nárůst je cca ½ než u AMD. Opět se tedy potvrdilo, že i když mám poslední generaci procesorů Intel, stále zde není tak dobrá efektivita paměťového řadiče jako má Ryzen 3000 a už se celkem těším na testy s Ryzen 9 5900X který ke mně mel snad v brzké době taky dorazit.

Ohledně latencí, zde má stále Intel velký náskok. Jako nejlepší nastavení pamětí z hlediska odezvy je určitě 4300 MHz s časováním CL20.24.24.47:2T. U AMD je odezva horší, ale přetaktováním jsem dosáhl na zlepšení o citelných 5,5ns.

Herní výkon jsem měřil s grafickou kartou RX 5700XT 8GB a naměřil celkem pěkné rozdíly, hlavně na AMD sestavě.

U AMD měly paměti citelně větší vliv na celkový výkon, ale stále se jedná o jednotky procent. Pokud bych například porovnal paměti na frekvenci 2400 MHz a 4133 MHz, naměřil jsem rozdíl přesahující 10%.

U Intelu to nebylo ani 1 %. Souvisí to právě s konstrukcí řadiče, kdy v současnosti taktem pamětí ovlivňujete výkon samotného procesoru, protože na stejném taktu jako RAM jede i vnitřní sběrnice procesoru. Osazením rychlejší pamětí u AMD tak vlastně děláte rychlejší i samotný procesor, což u Intelu není, tam jste prostě jen osadili rychlejší paměti a Intel toho v praxi vlastně neumí skoro využít.

Vliv výkonu u aplikací byl o něco lepší než u her, stále ale v řádu jednoho až dvou procent. Intel opravdu netěží z frekvence pamětí tolik co současná generace procesorů od AMD.

U AMD jsem naměřil 6% při nastavení pamětí na 4333 MHz CL20, pokud máte Ryzen 7/9 jako pracovní procesor, má podle mě oněch 5-6% už celkem smysl má.

Takže k závěrům …