• Chlazení desek a taktování v praxi

Co se týče chlazení napájecí kaskády a čipsetu, nejvíce mě oslovila deska od Gigabyte. Ta používá klasické lamelové pasivy (heatsinky) na VRM a heatpipe zde má přímý kontakt s čipy, což žádná jiná deska v testu neměla. Na teploty to melo opravdu velmi pozitivní vliv, protože na základní tak dosáhla napájecí kaskáda u této desky na pouhých 37°C a stala se tak vítězem v této kategorii, protože nabídla tak nízké teploty bez přídavného malého ventilátoru.

Druhá v pořadí byla deska od ASUS, kde teplota vystoupala na 38°C. V tomto směru apeluju na výrobce desek, aby se opět vrátili k onomu systému heatpipe + hliníkové lamely a vykašlali se na ty designové monobloky hliníku, které případně ofukují malé ventilátory. Ano lamelový systém nevypadá tak „cool“ ovšem plní svoji funkci mnohem lépe. Aktivně chlazené desky Asrock Taichi a MSI MEG dopadly o něco hůře, což bylo celkem překvapení. Asrock sice nepřesáhl 40°C, ale této hranici utekl jenom o pouhý 1°C. Také musím upozornit, že ventilátor chladící napájecí kaskádu je prostě u této desky slyšet, samozřejmě v zavřené skříni bude vliv na celkovou hlučnost PC minimální, ovšem pokud dáte ucho k desce, ventilátor slyšet je.

V tomto směru dopadla mnohem lépe deska MEG od MSI. Také je vybavena aktivním chlazením, ale to je opravdu neslyšné, v tomto směru odvedl výrobce velký kus práce a počítám s tím, že ventilátor začne aktivněji chladit až u opravdu vysokého OC, kdy se spotřeba procesoru bude pohybovat kolem 250-350W, což s procesorem i5-10600K nehrozí.

Ohledně teplot čipsetu mi přišlo nejhorší provedení u MSI, protože mělo nejmenší pasiv. Ostatní výrobci zvolili cestu velkého pasivu, spojeného do jednoho velkého kusu skrze další pasivy pro M.2 SSD disky. Díky tomu se všichni výrobci drželi pod hranicí 40°C a jenom MSI se ustálilo na hodnotě 45°C. Ovšem stále se jedná o naprosto normální teplotu, která nemá na chod desky žádný negativní vliv, jenom je to spíše výtka směrem k MSI, na co si do budoucna dát pozor a kde jsou ještě rezervy.

V další kapitole se podíváme na to, jak si testované desky vedly s procesorem přetaktovaným na 5 000 MHz na všech jádrech při napětí 1.38V s vodním AIO chlazením Eisbaer Extreme od Alphacoolu.

• Intel i5-10600K s vodním chlazením na 5 000 MHz

Kdo si kupuje nejlepší čipset Z490, očekává se, že asi bude chtít procesor i přetaktovat. Jako referenční desku jsem použil tu od Gigabyte a na ní následně odladil procesor na 5000MHz, k tomu mi nakonec stačilo 1.38V. Jediné, co jsem tedy v BIOSu nastavil, byl násobič na 50x napětí na 1.38V a odemknul limity pro spotřebu procesoru. Pouhé tři tyto změny tedy stačily k tomu, abych z procesoru vyždímal dalších 500MHz na každém jádru. Procesor jsem opět "trápil" v programu OCCT.

U všech desek jsem tedy nastavil v BIOSu  1.38V, ovšem jenom jedna ho držela jak skála i během zátěže. V tomto ohledu vyhrála deska Z490 Unify od MSI. Takhle dobrou desku jsem v ruce opravdu dlouho neměl. Všechny ostatní desky buď držely napětí níže, nebo naopak měly tendenci ve špičkách držet napětí jen těsně pod hranicí 1.4V. Například u desky ASUS jsem nakonec musel v BIOSu zapátrat o něco více, protože odladit stabilně 5GHz se stálo během na delší trať. Zaprvé jsem si musel dát práci s odemknutím limitů spotřeby hned u třech položek v BIOSu (ostatní výrobci toto mají vesměs pod jednou volbou).

Dále jsem musel nastavit kalibraci VRM kaskády na level 6, jinak mi deska dodávala do procesoru malé napětí a ten nebyl stabilní. V tomto směru jsem se tedy s touto deskou nakonec natrápil skoro nejvíce ze všech testovaných, horší už byla jenom deska Biostar, kde jsem nakonec docílil jenom toho stavu, že mi procesor stabilně fungoval jenom cca 20 minut, než procesor spadnul do modré smrti. Napětí 1.38V prostě na této desce nestačilo, i když jsem pomocí kalibrace výsledné napětí zvýšil až k hranici 1.4V. V tomto směru pro taktovací hrátky tuto desku moc nedoporučuju a beru ji jako propadák testu. V tomto ohledu beru jako vítěze desku Aorus Master od Gigabyte a Z490 Unify od MSI, zde naopak bylo přetaktování procesoru nejednoduší.

Co se týče teplot procesoru, nejlépe dopadla deska od Asus, právě díky onomu nižšímu napětí. Maximální teplotu, jakou jsem během trápení v OCCT naměřil, byla teplotní špička 72°C, ovšem průměrná teplota byla o 7°C níže. Naopak nejhorší výsledek jsem naměřil u modelu Gigabyte a Biostar, avšak rozdíly byly díky vodnímu chlazení malé. Pokud se podívám na průměrné teploty, usadily se všechny desky na 64-65°C, na 5GHz tedy stále krásná teplota protože v herním zatížení se desky držely o 10-15°C níže. Pokud se podíváme na teploty čipsetu, pouze dva modely dokázaly držet teplotu pod hranicí 40°C, Asrock a Asus. Nejhůře opět dopadla deska od MSI.

Další věc co mě zajímala, byla teplota napájecí kaskády procesoru. Zde dopadla nejlépe deska od Gigabyte, která jako jediná v testu udržela teplotu pod hranicí 40°C. Zde se jasně ukázalo, že lamelová konstrukce chladiče s přímým kontaktem s VRM čipy vychází nejlépe. Dokonce ani aktivně chlazené desky jako Asrock Taichi, nebo MSI Unify neměly šanci. Jediná deska co se držela v malém odstupu, byla Strix od Asus. Naopak velmi špatně dopadla opět deska od Biostaru, teplota na VRM kaskádě se vyšplhala k hranici 75°C, a to je velmi špatný výsledek. U všech desek v testu, mimo Biostaru, bych se tedy rozhodně nebál provozovat ani nejvýkonnější procesor Intel i9-10900K i v přetaktovaném stavu, i když je pravda, že vzhledem k výkonu to nemá moc smysl. Na trhu jsou mnohem lepší procesory, které mají vyšší výkon a výrazně nižší spotřebu k tomu (i bez taktování). Intel to zkrátka výrobcům desek v této generaci rozhodně neusnadnil …

Pojďme tedy k hodnocení ...