V našem konkrétním příkladě se tedy podíváme na fungování ASUS AI Overclocking v kombinaci s ROG Crosshair X670E HERO a AMD RYZEN 9 7900X. Nejjednodušší cestou k AI Overclocking funkci je skrze BIOS základní desky.
Nemusíte tedy instalovat žádný doprovodný program, navíc v BIOSu je i uživatelský návod, jak probíhá celý proces a co je třeba udělat. Prvním krokem je tedy se dostat do samotného BIOSu základní desky, k tomu stačí pouze po zapnutí počítače před nastartováním Windows stisknout klávesu „Delete“ (v našem případě s ASUS ROG deskou). Tou se tedy dostanete do BIOSu, což je „řídící software vaší základní desky“. Tam pak stačí kliknout na AI OC Guide přímo na hlavní obrazovce. Prvním krokem pro aktivaci AI Overclocking procesu je nastavit BIOS do továrního nastavení pomocí klávesy F5 a následně pomocí klávesy F10 nastavení uložit.
Pak už necháte systém najet do Windows a budete „trápit“ procesor zhruba hodinu nebo dvě v nějakém benchmarku (ideálně například Cinebench) aby BIOS pořádně otestoval, jak se procesor chová s vaším chlazením. Samozřejmě čím lepší a výkonnější chladič, tím dále se muže frekvence pomocí této funkce posunout a stabilně udržet. Následně se vrátíte zpět do BIOSu a funkci AI Overclocking aktivujete. Pak stačí uložit nastavení BIOSu a případně nastavit EXPO profil pamětí (u AMD platformy, u Intelu je to XMP). Samozřejmě u AMD i Intel platforem jsou určité odlišnosti, dané samozřejmě architekturou a konstrukcí.
U AMD procesorů vám AI funkce automaticky nastaví PBO a curve optimizer křivku na každé jádro samostatně. Současně aktivuje funkci Dynamic OC switcher, kdy dochází k dynamickému přepínání mezi zatížením všech jader (velká zátěž) a zatížením jen několika jader (menší zátěž) a tedy i rozdílným boostům v maximální frekvenci procesoru. Algoritmus AI umí i číst defaultní nastavení AMD pro daný kus procesoru co do frekvence a napětí a vyhodnotit, o jak kvalitní křemík se jedná na základě vašeho chlazení. Dle toho pak také nastaví finální frekvence.
AMD RYZEN 9 7900X chování v praxi
V našem případě testy zkoušíme RYZEN 9 7900X, což je 12jádrový/24vláknový procesor. V základu má 4,7GHz v boostu pak 5,6GHz. V praxi se takty pohybují samozřejmě podle výkonu vašeho nastavení. Omezením je určitá vnitřní teplota čipů, stejně tak určitá hodnota napájení a spotřeby. Max. je 170W TDP. Výše taktů tak ovlivňuje i typ aplikace a zátěže, kdy jsou prostě aplikace vytěžující některé části CPU více než jiné. Například při náročnějších AVX instrukcích mohou být takty o 100MHz nižší, enž při lehčích typech instrukcí a zátěže. Samozřejmě také záleží na tom, kolik z těch celkových 12jader/24vláken je zatíženo. Těch uváděných 5,6GHz platí po boost několika jader. Obecně dokáže procesor udržet 5,6GHz se zhruba až 4jádry/8vlákny. Kolem 5,5 – 5,4GHz má se zatížením až 6jader/12vláken. K 5,4 – 5,3GHz to klesne při zhruba 8-9 zatížených jádrech (tedy 16-18vláknech). V plném zatížení 12jader/24vláken dokáže procesor udržet zhruba 5,2GHz při dobrém chladiči.
To je stále hodně slušná hodnota, protože AMD přeci uvádí, co by základ jen 4,7GHz. A tam to klidně může klesnout, pokud nebudete mít dobrý chladič a stále to bude vlastně v pořádku. U Intel procesorů je dnes rozdíl mezi nejnižší garantovanou frekvencí a boostem klidně ještě mnohem vyšší. U Core i9-14900K je třeba sice uváděn boost takt až 5,6GHz, ovšem to platí jen pro část jader, druhá verze má jen 4,4GHz. Nicméně protože prostě záleží na mnoha věcech, jestli tohoto taktu bude dosaženo a bude udržen, tak Intel uvádí minima ve výši pouze 2,4GHz pro E-core a 3,2GHz pro P-Core. A asi si umíte představit, jak velký rozdíl výkonu je mezi 3,2GHz a 5,6GHz na stejném počtu jader.
Pokud tedy máte kvalitní chladič, desku, zdroj i paměti, tak kromě vlastních ručních hrátek s taktováním můžete právě vyzkoušet nástroj jakým je automatické taktování. V mém případě s RYZEN 9 7900X jsem se nakonec posunul skoro na 5700MHz na jednom jádře. U zatížení více jader se v Cinebench držel procesor stabilně na taktech až přes 5,4GHz. Tedy výše, než bez zapnutého taktování, což se samozřejmě projevilo ve výkonu. V tom Cinebench jsem se posunul z 27 085 na 28 458 bodů. Posun o nějakých pět procent. Ve výkonu na jedno jádro jsem se posunul z 1902 na 1970 bodů, tedy o 3,5%. Ano, je to poměrně malý přínos, ale je to prostě výkon zadarmo a bez nějakého ladění z vaší strany a nutnosti vlastně o taktování něco vědět. Samozřejmě by to šlo i výše, ale ASUS pochopitelně nechává nějaký prostor tak, aby mohl garantovat to přetaktování jako stabilní a spolehlivé. Procesor proto není nějak brutálně zatěžován vysokým napětím, či zvýšením přínosem energie, což pro dosažení vyšších taktů obvykle také potřebujete.
Co se týče spotřeby procesoru, největší špičky se pohybovaly kolem 165-170W s maximální teplotou 94°C na tom malém nejteplejším místě v jádře. Vodní chlazení bylo Alphacool Eisbaer Xtreme, ovšem ještě s původním blokem, který není na AM5 soket zrovna ideální, pokud bych osadil nový blok Core 1, který je na AM5 přímo dělán, počítám, že bych teplotu srazil pod 90°C, možná i méně a díky tomu by procesor povyskočil ještě o nějakých 50MHz výše.
Pokud se týče herního výkonu, zaznamenal jsem jenom minimální přínos, opravdu v jednotkách procent ale tak to jsem očekával, protože taktování Ryzen 7000 generace nemá u vyšších modelů moc smysl, procesory běží na svém maximu už od výroby. Mnohem větší přínos jsem ale zaznamenal v programech využívajících všechny jádra procesoru. Zde AI Overclocking zafungoval skvěle, protože dokázal udržet frekvenci všech jader hodně přes 5GHz. Pokud tedy hrajete čistě jenom hry, bude asi AI Overclocking pro Vás celkem zbytečný, ovšem pokud k tomu pracujete i v programech které dokáží využívat všechny jádra vašeho procesoru, tak pak tato funkce rozhodně smysl má.
)
)
)
)
)
)
