|
Strana 4 z 5
- Provozní vlastnosti, taktování
V sestavě máme referenční AMD Radeon RX 6900 XT grafiku s referenčním tichým chladičem, nicméně snažíme se v tomto případě vytěžovat hlavně procesory, takže zatížení grafiky tu není.
Pochopitelně, mezi deskami nejsou velké rozdíly, svou roli hraje i extra výbava, ale také napájecí kaskáda, ale i čipsetové řešení atd. Spotřeba ASUS ProArt X570-CREATOR WIFI je na tak masivně vybavenou desku dost solidní.
Pokud jde o chlazení VRM, u velmi efektivních RYZEN procesorů není problémem, protože prostě spotřeba těchto čipů není nijak enormní, a to ani u extrémně výkonného 16jádrového RYZEN 9 5950X, který má mnohem nižší spotřebu, než podstatně slabší současná 10/8jádrové Intel Core i9. V maximální zátěži se tak VRM roztopí k 47°C. Při aktivaci PBO a taktování nejde výrazně výše (kolem 54°C). Takže chlazení VRM není žádný problém. Stejně je na tom i čipset, ačkoliv tedy v tomto případě už také nemá přídavný ventilátor.
ASUS ProArt X570-CREATOR WIFI nemá speciální OC výbavu, jako některé herní desky apod. Není na takové věci ani cílena. Na druhou stranu platí, že taktování na AMD platformě je dnes sranda, stačí použít prostě automatickou PBO funkci. A na něj má deska dost a dost kvalit. Samozřejmě je zde detailní UEFI BIOS (podobný PRIME modelům) s mnoha funkcemi, kdy vím, že ani největší nadšenec nemá ponětí, co všechny ty položky znamenají :). Je zde určitě vše, co je třeba. Pochopitelně nechybní ani aplikace ovládat vše z prostředí Windows.
Otestovat tak všechny možnosti a hranice toho, co tahle deska dokáže, není dost dobře možné bez dusíku atd. Navíc protože RYZEN procesory jsou extrémně efektivní a velmi nenáročné, a to platí i o nejvýkonnějších RYZEN 9 modelech, není jejich běžné domácí taktování zase taková výzva. Ve skutečnosti není vlastně vůbec zajímavé pro běžný provoz RYZEN 5000 ručně taktovat.
Pro běžné domácí přetaktování a zvýšení výkonu rovnou doporučím aktivaci funkce PBO funkcí + možná automatického OC k dosažení nejlepších praktických výsledků a výkonu i provozních vlastností. S ručním taktováním sice dokážete dostat tenhle procesor někam až na 4,65 možná 4,7GHz na všech 16jádrech, ale to se vlastně o výkon připravíte, když CPU dokáže na méně zatížených jádrech běžně dosahovat 5GHz. Takže lepší je zapnout PBO, vypnout tedy omezení TDP a nechat to běhat, kam až to půjde, kdy boost to na méně zatížených jádrech pustí až na 5,1GHz a přes 4,6GHz na více jádrech. Ani takhle deska s tím nemá žádný problém, takže i když speciální OC výbavu nemá, z hlediska ladění výkonu a možnosti použít PBO má vše, co je třeba.
Zajímavější u kvalitních desek jako je tahle, je tak třeba ladění pamětí, kdy jak víme, RYZEN procesory dokáží zajímavě těžit z rychlejších modulů. ASUS slibuje už v základu podporu pro až 5100MHz+ paměti, což je o něco méně než mají uváděno špičkové herní/OC modely. Samozřejmě v praxi pro žádného běžného uživatele u současných RYZEN procesorů, honit takty pamětí přes 4000MHz žádný praktický smysl natož přínos nemá :). Z hlediska toho, jak současné procesory RYZEN fungují, má dnes smysl honit hlavně co nejlepší časování v kombinaci s taktem DDR4 3600/3733MHz. U tohoto ProArt modelu speciálně, když je zaměřený primárně na stabilitu. Takže ideální budou pro většinu uživatelů DDR4 3600MHz CL16 a lepší v kombinaci s procesory RYZEN 3000 a hlavně novými RYZEN 5000. Nám se podařilo stabilně se dostat i na 3733MHz bez děličky (tedy stále 1:1), a pořád žádný problém – celkem běžný standard u kvalitních AM4 desek dnes.
Takže k závěrům …
|
)
)
)
