|
Strana 4 z 5
- Provozní vlastnosti, taktování
V sestavě máme referenční AMD Radeon RX 6900 XT grafiku s referenčním tichým chladičem, nicméně snažíme se v tomto případě vytěžovat hlavně procesory, takže zatížení grafiky tu není.
Pochopitelně, mezi deskami nejsou velké rozdíly, svou roli hraje i extra výbava, ale také napájecí kaskáda, ale i čipsetové řešení atd. Spotřeba X570 desek muže být kvůli vyšší spotřebě čipsetu obecně vyšší v určitých osazeních, ale v běžných sestavách překvapivě není tak vysoká, jak jsme si mysleli, že bude. Takže žádné drama.
Pokud jde o chlazení VRM, u velmi efektivních RYZEN procesorů není problémem, protože prostě spotřeba těchto čipů není nijak enormní, a to ani u extrémně výkonného 16jádrového RYZEN 9 5950X, který má mnohem nižší spotřebu, než podstatně slabší 10/8jádrové Intel Core i9. V maximální zátěži se VRM roztopí k 50°C. Při aktivaci PBO a taktování nejde výrazně výše. Takže chlazení VRM není žádný problém. Stejně je na tmo i čipset, ačkoliv tedy nemá přídavný ventilátor, teploty kolem 50°C nejsou žádný problém.
ASUS CrossHair DARK HERO X570 má speciální OC výbavu. Ve své podstatně pokud vás tahle oblast zajímá, tak tohle je ta deska, kterou chcete. Pro taktování, včetně toho nejextrémnějšího je přímo navržena a vybavena. K tomu tak patří extrémně detailní BIOS a extra funkce, kdy vím, že ani největší nadšenec nemá ponětí, co všechny ty položky znamenají :). Dá se tedy říci, že pokud jste taktovač nadšenec a potřebujete v tomto směru něco, tak jestli to nemá tahle deska, nemá to žádná. A pak to asi nepotřebujete ;).
Samozřejmě otestovat tak všechny možnosti a hranice toho, co tahle deska dokáže, není dost dobře možné bez dusíku atd. Navíc protože RYZEN procesory jsou extrémně efektivní a velmi nenáročné, a to platí i o nejvýkonnějších RYZEN 9 modelech, není jejich běžné domácí taktování zase taková výzva. Ve skutečnosti není vlastně vůbec zajímavé pro běžný provoz RYZEN 5000 ručně taktovat.
Pro běžné domácí přetaktování a zvýšení výkonu rovnou doporučím aktivaci funkce PBO funkcí + možná automatického OC k dosažení nejlepších praktických výsledků a výkonu i provozních vlastností. S ručním taktováním sice dokážete dostat tenhle procesor někam až na 4,65 možná 4,7GHz na všech 16jdárech, ale to se vlastně o výkon připravíte, když CPU dokáže na méně zatížených jádrech běžně dosahovat 5GHz. Takže lepší je zapnout PBO, vypnout tedy omezení TDP a nechat to běhat, kam až to půjde, kdy boost to na méně zatížených jádrech pustí až na 5,1GHz a přes 4,6GHz na více jádrech. Ale budou přitom stále fungovat úsporné funkce atd. proto také ASUS přišel s novou funkcí Dynamic OC Switching, která umožňuje zachovat ty vysoké takty na jádro, a současně ručně přetaktovávat výše celek a další věcí. Jde tedy vlastně o takový hybrid využívající ruční a PBO taktování pro nadšence, co si s tím chtějí více pohrát. A pokud vám jde o rekordy, je možné s odpovídajícím chlazením dosahovat na této desce s 5950X na takty kolem 6GHz. Což tedy mluví za vše.
Zajímavější u kvalitních desek jako je tahle, je tak třeba ladění pamětí, kdy jak víme, tak RYZEN procesory dokáží zajímavě těžit z rychlejších modulů. A ASUS má asi nejlepší technologie a zpracování na tyhle paměťové hrátky. A slibuje už v základu podporu pro až 5100MHz+ paměti. Což sice v praxi pro žádného běžného uživatele u RYZEN procesorů žádný smysl nemá :), ale pro „OC sportovce“ ano. Z hlediska toho, jak současné procesory RYZEN fungují, má dnes smysl honit hlavně co nejlepší časování v kombinaci s DDR4 3600MHz. Takže ideální budou pro většinu uživatelů DDR4 3600MHz CL16 a lepší v kombinaci s procesory RYZEN 3000 a hlavně novými RYZEN 5000. Nám se podařilo stabilně se dostat i na 3866MHz bez děličky, a pořád žádný problém, což už mnoho desek nezvládne. Jednoduše kvalitní desky dokáží vytáhnout a stabilně udržet o něco více, ale na to si u nich také připlácíte.
Takže k závěrům …
|
)
)
)
)
