Strana 3 z 4
Používat budeme nový AMD RYZEN 9950X procesor v kombinaci se 360mm AiO chladičem ASUS ROG. Jako paměti máme Corsair Dominator Titanium 64GB (2x32GB) DDR5 6000MHz CL30. Grafickou kartou je referenční AMD Radeon RX 7900 XTX 24GB. Používáme rychlý Gigabyte Gen5 14000 SSD a aktuální Windows 11 OS:
Otestovali jsme několik oblastí, které prověří funkčnost a možnosti desek.
Testy slouží hlavně pro prověření a pořádné zatížení desky, abychom zjistili, zda funguje, jak se očekává. Rozdíly mezi základními deskami se stejným čipsetovým řešením, pak už udává hlavně třeba vyladění BIOSu a možná stupeň výbavy. Mezi různými čipsety už ale mohou být rozdíly vyšší, dané jak technologií čipsetů, tak desek, tak vyladěním BIOSů. Všechny platformy jsou testované na základních nastaveních bez OC profilů apod.
Z hlediska fungování a výkonu, jsme nenarazili na žádný problém. V rámci stejné platformy, dle očekávání, to nevypadá na nějaký velký rozdíl. Samozřejmě drobné rozdíly tu jsou, ale nic zásadního. Rozdíly se ovšem začnou projevovat až při vyšším taktování a stabilitě při něm, kde na vyladění BIOSu a zpracování desky záleží o něco více. Výkonově mezi X870E a X670E není dle očekávání zásadní rozdíl. Liší se prostě jen zpracování desek a určitými prvky ve výbavě a celkovým vyladěním.
X670E a X870E/X870 nadále nabízí celkem 20 využitelných PCIe 5.0 linek proti starší X570 AM4 platformě, která má PCIe linky „jen“ ve verzi 4.0. Ty Gen5 linky ale poskytují procesory RYZEN 7000/9000. Zbytek linek je hlavně Gen4 skrze čipset samotný. Nicméně samozřejmě můžete Gen5 SSD osadit i do desky s Gen4 slotem, jen vás bude limitovat maximum, které PCIe 4.0 rozhraní M.2 nabízí, což je v praxi maximálně zhruba 7880 MB/s. Jen v PCIe 5.0 M.2 slotech pojedou tedy Gen5 SSD na plný výkon.
ASUS zde používá ALC 1220P integrované zvukové řešení, ale bez nějakého posílení jako mají některé vyšší modely desek. Jde to solidní integrovaný základní zvuk, rozhodně lepší než ALC 8xx série, kterou jsou vybavovány levnější desky. Překvapivě ale nemá digitální vstup/výstup, ovšem na rozdíl od většiny nových X870E/X870 desek, má standardní 5x 3,5mm porty vzadu. Z hlediska schopností integrovaného zvuku je tedy OK.
Pokud jde o provozní vlastnosti, přeci jen je deska o něco jednodušší. Teploty VRM jsou v normě, nejsou tak nízké (kolem 60°C ve vysoké zátěži), jako dokáží některé jiné modely, ovšem testovaná deska také nemá žádné vyloženě masivní kovové pláty a hetapipe na sobě, jen to, co je skutečně třeba pro běžný provoz. Snad jen ten pasiv na té PCIe 5.0 M.2 pozici nemusí pro některé náročné modely Gen5 SSD disků stačit, tedy pro ty založené na starším topivém řadiči, kde samotná SSD mají často aktivní chlazení. U novějších Gen5 disků s novými řadiči by to mělo být OK.
Pokud jde o spotřebu systému v zátěži CPU, jsou mezi deskami mírné rozdíly, obvykle záleží i na stupni výbavy ale hlavně na provedení VRM a nastavení výchozího profilu napětí atd. ASUS TUF GAMING X870-PLUS WIFI má spotřebu srovnatelnou s výkonem podobnými deskami, ale rozdíly jsou minimální. Z hlediska možností taktování je na tom testovaná deska dostatečně pro cílovou skupinu uživatelů. Samozřejmě u AMD platformy většina zapne dnes maximálně PBO anebo optimalizační křivku a více se v tom hrabat nebude, protože to prostě není nutné. U pamětí potěší podpora i velmi rychlých modelů, ale z hlediska praxe je nejdůležitější podpora DDR5-6000 až 6400MHz na poměru 1:1. A to tahle deska zvládá. 2x 16GB i 2x 32GB DDR5-6400 CL32/CL34 funguje OK.
ASUS tuhle konkrétní desku na extrémní taktování nemíří, na to má ROG modely. Ovšem stále taktování a ladění podporuje. Cílem je maximální stabilita a jednoduchost použití pro OC v domácích podmínkách. A zde má vše, co mít má, včetně řady AI asistentů a hlavně přehledný SW i BIOS k tomu. Nechybí nezbytné ochrany, monitoring všeho atd. ASUS také pravidelně vydává aktualizace BIOSů i vlastních aplikací a zlepšuje tak podporu a kompatibilitu pamětí apod. V tomto směru tedy patří ke spolehlivým a prověřeným výrobcům desek dlouhodobě.
Takže k hodnocení a závěru.
|