• Provozní vlastnosti, taktování

Z hlediska spotřeby desky hraje roli osazený procesor, jeho nastavení atd. 10nm ALDER LAKE procesory Intel Core 12000, jsou extrémně náročné, i když výkon tomu zdaleka neodpovídá proti konkurenci. RYZEN 5000 dokáže stejný nebo i lepší výkon nabídnout s výrazně nižší spotřebou CPU. To je daň za neefektivní monolitickou konstrukci procesoru na již zastaralé 10nm výrobě. Core i9-12900K výkonově ale konečně aspoň stačí na ovšem stále výrazně úspornější RYZEN 9 procesory. Ovšem aby tohle dokázal a nezaostával, vyžaduje k tomu obrovské množství energie. Intel sice udává základní 125W TDP, ale to platí jen pro základní takt. Procesor má ale ve skutečnosti 242+W TDP, kam se běžně přepíná, když to chlazení a podmínky dovolují. Ale ani to není úplné maximum. Limit je téměř 300W. Navíc lze ten limit vypnout, což výrobci desek v některých profilech běžně dělají) a pak procesor klidně překročí i 300W TDP, jen aby udržel ty takty na téměř 5GHz na celku (platí pro ta velká jádra, ta menší mají takt nižší), jakkoliv výsledný výkon není zrovna omračující vzhledem k tomu, že pak žere jako mnohem výkonnější RYZEN ThreadRipper, které mají i několikanásobek jader a výkonu. V grafu vidíte stav v základním nastavení s dodržováním limitů, tak stav s vypnutými limity, tedy tzv. Adaptive Boost s posunutím taktů těch výkonných jader na stabilních 5,2GHz, kdy jsou základní limity TDP konstantně překračovány.

ASUS TUF GAMING Z690-PLUS WIFI D4 má na poměry minulých generací silnou napájecí kaskádu s dobrým zpracováním i rozumně silným chlazením, aby vůbec byl provoz velmi neefektivních a náročných 10nm procesorů Intel možný a stabilní. Nepočítá ale s nějakým extrémním taktováním. Spotřeba platformy je obrovská a to zde máme „jen“ DDR4.

ASUS u tohoto modelu nepoužívá pro chlazení VRM klasické heatsinky, jen větší řezané kusy hliníkové slitiny bez heatpipe. Takže teploty se drží kolem 50°C v praxi, což není sice úžasné, ale ani špatné. Práci to odvede bez potíží. Teploty výrazně narostou, pokud se rozhodnete taktovat, nebo trvale držet takty přes 5GHz. Vyžaduje to tedy i slušně chlazenou skříň. Sama deska ale není zjevně omezením pro domácí OC. Není sice dimenzována na extrémní taktování, ale u domácího taktování je zde limitem fakt, že Core i9-12900K běží téměř na maximum možností a i s výkonným vodním chlazením má na těch 5,0GHz běžně kolem 90°C.

• Taktování

ASUS TUF GAMING Z690-PLUS WIFI D4 není určená a připravená i pro masivní taktování na rozdíl od ROG modelů. Takže v kombinaci s touto deskou neočekávejte trhání rekordů. Nicméně musí i tak zvládat hodně.

Core i9-12900K je totiž extrémně náročný procesor, vzhledem k výkonu hodně neefektivní ve srovnání s tím, co na trhu dávno je. Takže na kvalitě desek a chlazení hodně záleží. Už v základu s využíváním toho 242W limitu, kam může (bez OC) jít, dá zabrat většině chladičů. Prakticky jen s velkými výkonnými vodními chladiči má cenu se do nějakého OC pouštět, ale počítejte s tím, že i tak teplota CPU dosáhne 100°C. Některé méně kvalitní Z690 desky nedokáží udržet stabilně boost na těch 5,2GHz, kam 12900K jde vyhnat. ASUS TUF GAMING Z690-PLUS WIFI D4 jej zvládá na stabilních 5,1GHz (jen u 8velkých jader, ta menší jedou na nižším taktu). Na 5,2GHz to úplně stabilní nebylo, nejspíše kvůli hůře chlazené a slabší VRM než je u TOP modelů desek. Osobně bych ale taktovat čip jako 12900K nikomu nedoporučil, natož ho taktovaný provozovat.

Smutnou realitou je, že taktovat Core 12000 jednoduše nestojí za to. Absolutní nárůst výkonu po přetaktování je u těchto procesorů velmi malý, protože téměř žádný potenciál pro běžné taktování už tyhle CPU nemají. Speciálně 12900K jede prakticky na hranici svých možností = spíše na maximum možností současných běžných chladičů. Mimo základní režim, dodržující ten časově omezený 242W boost, stačí prostě zapnout neomezený boost natrvalo (tzv. Adaptive Boost), kdy procesor konstantně překračuje ten jinak velmis boost, a to je tak téměř běžné maximum, co z toho dostanete. Dokáže jít s takty na stabilních 5,2GHz na těch 8 hlavních jádrech (nižší je takt u těch dalších menších 8). S tímto ručním taktováním z něj nevytáhnete o moc nic navíc. Obecně výkon 12900K je o dost lepší než u 11900K, však má také dvojnásobek jader. Ovšem je stále docela nízký s ohledem na obrovskou spotřebu a zahřívání. Procesor dokáže žrát prakticky stejně, jako 32jádrový RYZEN ThreadRipper, ale ten má téměř dvojnásobný výkon. Ani nataktovaný 12900K nedokáže výrazně odskočit už rok starému RYZEN 9 5950X, který však podobný výkon dokáže nabídnou v základu bez taktování se spotřebou o 100W nižší, což v mainstreamu je brutální rozdíl.

Pokud jde o taktování pamětí, Intel platforma není moc vybíravá, ostatně je to proto, že paměti nejsou konstrukčně s CPU tak zásadně svázány jako u RYZEN procesorů, kde jsou i paměti lépe využívány. Novinkou u Z690 jsou DDR5, které jsou a budou zajímavé z důvodů honění nových rekordů taktů. Vždyť už základní modely jsou na 4800MHz, k dispozici máme 5200MHz moduly, a i ty jdou vyhnat na více jak 6000MHz bez velkých potíží. Ale tématu taktování DDR5 se budeme ještě věnovat jindy. U dnes testované ASUS TUF GAMING Z690-PLUS WIFI D4 je to navíc jedno, protože její zajímavostí je, že má DDR4 sloty. Ale samozřejmě OC pamětí je možné i zde, ASUS oficiálně uvádí podporu pro až 5333MHz (i více). Nicméně z běžné praxe víme, že honění taktů nemá moc smysl, zajímavější je tedy spíše honit časování atd. Každopádně i když tahle deska není extrémní OC model, podporuje OC hrátky a ladění CPU i RAM v míře více než dostatečné pro domácí uživatele a hračičky.

K závěrům a hodnocení …