|
Strana 3 z 4
- Základní deska v praxi s nataktovaným Intel Core i5-6600K
Protože desku testuji já a na jiné než redakční sestavě, nebude dnes žádné srovnání s jinými modely a asi nemá moc smysl dělat nějaké dílčí výkonové testy, protože výkon desek Z170 už všichni dávno dobře známe. Stejně je děláme hlavně pro ověření, zda je s deskou vše v pořádku. Dnes to tedy shrnu, že deska je určitě v pořádku a ukážeme si tak praktické fungování a nároky na chlazení a výkon nataktovaného Core i5-6600K procesoru Intel v praxi. K dispozici máme druhý nejlepší taktovatelný procesor pro LGA 1151 platformu, tedy Intel Core i5-6600K, ke kterému jsme přidali i odpovídající zbytek:
Pro otestování desky, co se týče možností přetaktování, jsem použil programy OCCT a Cinebench R15. Jak moc ovlivňuje v praxi taktování procesoru chlazení, jsem ověřil hned na dvou chladičích. Výkonném klasickém chladiči a pak také AiO vodním setu.
Po osazení tímto kvalitním a známým chlazením od společnosti NOCTUA, jsem byl schopen provozovat procesor na plně stabilních 4700MHz. Teploty v OCCT po zhruba 30 minutách intenzivní zátěže byly mezi 60 a 70°C s tím, že chlazení bylo krásně tiché. Dokonce jsem byl schopen dosáhnout i na 4800MHz, ale stabilní to bylo pouze v Cinebench, v OCCT už nikoliv.
Deska osazena chladičem Noctua NH-U12S.
Pro frekvenci 4700MHz jsem potřeboval 1.42V
Procesor byl plně stabilní v zátěžovém programu OCCT
Limit na „klasickém“ vzduchu byl tedy někde kolem 4700-4800MHz, a tak přišel čas na to otestovat možnosti procesoru s vodním chlazením. Nakonec jsem dosáhl už při celkem velkém napětí na zcela stabilních 4800MHz a na 4900Mhz, které v OCCT padalo. Ale třeba v programu Cinebench jsem byl schopen tuto frekvenci otestovat zcela bez problémů.
Deska osazena vodním chlazením od DeepCool.
Pro frekvenci 4800MHz jsem už musel řádně přitopit pod kotlem a přidat napětí na 1.5V.
Procesor plně stabilní po dobu 45minut.
Teploty jsem měřil při zátěžovém OCCT po ustálení cca 30minutách provozu. Z grafu je vidět, že s Noctuou bylo maximum 1.4V na jádře. Dál už nemělo smysl jít, protože teploty dramaticky rostly a procesor už atakoval hraniční 90°C hranici. Proto jsem zvolil jako zvládnutelné a provozovatelné maximum 4700MHz při 1.42V.
S vodním AIO chlazením od společnosti DeepCool jsem mohl jít až do extrémního napětí 1.5V a pokořil stabilních 4800MHz. Teploty atakovaly hranici 82°C v OCCT, ostatních aplikacích byly ale níže, takže pod vodou bych se tuto frekvenci nebál provozovat i dlouhodobě. Síla vodního chlazení se tedy jednoznačně ukázala.
Výkon jsem se tedy rozhodl otestovat ve velmi populárním Cinebench v jeho poslední verzi R15. Na základním taktu měl procesor skóre 612 bodů. Po přetaktování na frekvenci 4800 MHz jsem dosáhl na výsledek 795 bodů a na frekvenci 4900 MHz 800 bodů rovných. Nárůst výkonu v tomto procesorovém bechmarku byl tedy 31 % proti základu a to není vůbec špatné. Potenciál desky k taktování je tedy bez problémů využitelný a deska vše zvládá. Samozřejmě je nutné mít adekvátní chlazení procesoru.
Pokud bych měl porovnat skóre 800 bodů Core i5, odpovídá to zhruba výkonu i7 4790K na základním taktu. Tedy už hodně blízko i na základním taktu prodávaném aktuálním Core i7-6700K a to už jsou procesory sahající cenou přes 10 tis. s DPH. Jejich nataktováním se ale lze dostat podstatně výše. Cinebench samozřejmě využívá maximálně výkon procesoru a v tomto ohledu je pochopitelně problém, že Core i5 má jen 4jádra/4vlákna, zatímco Core i7 má 4jádra ale s 8vlákny. Přínos je značný. Pokud tedy plánujete používat procesor i na náročné výpočty, není Core i5 ani nataktovaný dobrá volba, protože taktovatelný Core i5-6600K není zrovna levný a v aplikacích jako Cinebench a mnoha dalších, které plně výkonu CPU a všech jader/vláken využívají, jej budou i nataktovaný porážet Core i7 procesory.
|
)
)
)
