• Provozní vlastnosti, taktování

Z hlediska spotřeby desky hraje roli osazený procesor, jeho nastavení atd. Nové COMET LAKE procesory Intel Core 10000, jsou velmi náročné, i když výkon tomu zdaleka neodpovídá. To je daň za zastaralou architekturu a neefektivní 14nm výrobu dnes. Core i9-10900K výkonově zdaleka nestačí na výrazně úspornější RYZEN 9 procesory, ale aby nebyl o moc pozadu a mohl se chlubit až tím 5,3GHz taktem, vyžaduje obrovské množství energie. Intel sice udává 125W TDP, ale to platí jen pro 3,7GHz takt, procesor má ale ve skutečnosti 250W TDP, kam se běžně přepíná, když to chlazení dovoluje. Navíc lze ten limit vypnout a pak procesor klidně překročí i 300W TDP, jen aby udržel ty takty kolem 5GHz, jakkoliv výsledný výkon není zrovna omračující.

GIGABYTE Z490I AORUS ULTRA má na mini-ITX formát velmi silnou napájecí kaskádu s dobrým zpracováním i rozumným chlazením, ale přeci jen je to kompromisní řešení kvůli omezenému prostoru. Není tedy tak masivní, jako mají velké desky. Výrobce ale musí počítat s výjimečně náročným procesorem, kterým je Core i9-10900K i jeho chystaný nástupce. Ale nemusíte se bát ani provozu s mírným přetaktováním. Nicméně záležet bude asi na tom, jak konkrétní sestava a komponenty uvnitř budou chlazeny, speciálně u menších skříní, kam je tahle deska primárně určena. Spotřeba není nízká.

Zmínit se musím o chlazení na VRM. Na poměry mini-ITX je sice poměrně masivní, ale ve srovnání s čímkoliv jiným ne. Nároky nových CPU jsou vysoké a bohužel tak deska poměrně topí, kdy teploty se běžně pohybují až kolem 70°C. Jakmile začnete taktovat, míří k 90°C. To je daň za velmi neefektivní procesory a platformu Intel. Hodně tedy bude záležet na chlazení vnitřku skříně, kam tuhle desku ochladíte a provozovat to ve skříni bez slušného vnitřního průvanu, bych to moc nedoporučoval, speciálně v případě K procesorů Intel, které mají reálné TDP 250W+ i bez taktování.

• Taktování

GIGABYTE Z490I AORUS ULTRA není deska vhodná pro extrémní taktování. Na to má Gigabyte v řadě AORUS samozřejmě větší modely s mohutnějším chlazením i VRM. A zatímco normálně říkám, že nemáte možnost u takové desky v domácích podmínkách najít limity bez tekutého dusíku, Core i9-10900K je tak náročný procesor, že ty rozdíly najdete. Některé méně kvalitní Z490 desky prostě nedokáží udržet stabilně boost na těch 5,2-5,3GHz, kam to s 10900K jde. Pokud zajistíte slušné chlazení VRM u téhle desky, tedy slušný průvan ve skříni, tak takhle velmi malá deska to víceméně zvládá, nicméně takty jsou přeci jen o několik desítek MHz nižší, než stejný kus CPU dosahoval na dříve testovaných větších modelech. Spotřeba přitom je ovšem enormní, a hlavně nároky na chlazení CPU jsou značné.  

Gigabyte odvedlo slušnou práci a je tak už celkem jasné, proč LGA 1200 musela přijít, protože spousta starších Z390 desek, by nároky nového Core i9-10900K nezvládala. Pro nadšené domácí taktovače však tahle platforma moc zajímavá není, speciálně 10900K jede prakticky na limitu, ruční taktování nemá smysl, stačí zapnout MCE nebo vypnout ten limit a v závislosti na vašem chlazení to deska pustí až kam to půjde na všech jádrech stabilně, což znamená podle kvality vašeho kousku čipu to bude kdekoliv mezi 4,9 až 5,3GHz. Ručním taktováním nezískáte nic navíc. Ne v běžných domácích podmínkách mimo používání dusíku k chlazení.

Pokud jde o taktování pamětí, Intel platforma není moc vybíravá, ostatně je to proto, že paměti nejsou konstrukčně s CPU tak zásadně svázány jako u RYZEN procesorů, kde jsou i paměti lépe využívány. U této desky je nicméně vše v pořádku, nejlepší paměti, které mám v redakci k dispozici jdou na 4400MHz, což je jejich maximum a přesně tohle deska zvládne nastavit a udržet. Nicméně na této konkrétní desce jde samozřejmě mnohem více, takže potenciál této desky je mnohem vyšší než možnosti současných pamětí v rukou běžných uživatelů, a především skutečná nutnost. Vzhledem k cenám pamětí je pro většinu rozumných 3200MHz nebo 3600MHz a víc to neřešit, ani výkonový přínos rychlejších modulů dnes není nijak významný.   

Takže k závěrům a hodnocení …