|
Strana 3 z 4
- Základní deska v praxi – výkon a provoz
Používat budeme nový Intel Core Ultra 285K procesor v režimu „performance“ tedy 250W nastavení (PL1=PL2). To je fakticky OC režim, protože základní nastavení má mít PL1 = 125W, s boostem PL2 na 250W, ale jen po dobu 56s. Ovšem výkon procesoru je pak výrazně nižší (efektivita mnohem lepší). Většina lepších základních desek Z890 má jako „výchozí“ tenhle oficiální Intel Performance režim (OC), aby to prostě proti konkurenční AMD platformě mělo výkonem vůbec šanci. Problém je, že na horších deskách a speciálně mnoha OEM systémech, bude dodržované to base line 125W nastavení v základu s tomu odpovídajícím nižším výkonem. Intel zkrátka hraje stejnou hru jako s Core 12000 / 13000 / 14000 sérií, kdy nedodržuje své základní TDP a aby byl výkonově konkurenceschopný, tak umožňuje jej ignorovat, běhat na 250W stále ovšem s tomu odpovídající spotřebou. Je to jako byste u AMD RYZEN použili, co by „výchozí“ režim aktivní PBO a tvrdili, že je to výchozí nastavení toho CPU. Není.
Procesor je instalovaný v kombinaci se 360mm AiO chladičem ASUS ROG. Jako paměti máme Corsair Dominator Titanium 64GB (2x32GB) DDR5 6000MHz CL30. Grafickou kartou je referenční AMD Radeon RX 7900 XTX 24GB. Používáme ultra rychlý Gigabyte Gen5 14000 SSD a aktuální Windows 11 OS. Otestovali jsme několik oblastí, které prověří funkčnost a možnosti desek.
Testy slouží hlavně pro prověření a pořádné zatížení desky, abychom zjistili, zda funguje, jak se očekává. Rozdíly mezi základními deskami se stejným čipsetovým řešením, pak už udává hlavně třeba vyladění BIOSu a možná stupeň výbavy. Mezi různými čipsety už ale mohou být rozdíly vyšší, dané jak technologií čipsetů, tak desek, tak vyladěním BIOSů. Všechny platformy jsou testované na základních nastaveních bez OC profilů apod.
Z hlediska fungování a výkonu, jsme narazili na potíže. Ale jde evidentně o problémy samotného Intelu a jeho platformy, kdy prostě ne všechno je vyladěné, jak by být mělo. Problémy se stabilitou systémů jsou například způsobené i aktivním iGPU v CPU v některých případech apod. A výkon CPU je také poněkud nekonzistentní nejen ve hrách. Například v Cinebench R24 klesá výkon procesoru s každým dalším opakovaným měřením. Například jsme v našem případě začali na těch 2422 bodech a po pátém opakovaném měření za sebou jsme skončili na 2376 bodech! A to i když nastavení procesoru a všeho bylo úplně stejné a teploty nebyly nijak vysoké atd. Ale mohu potvrdit, že to není záležitost jen testované ASUS ROG STRIX Z890-E Gaming WIFI desky, takhle to funguje na všech Z890 deskách. Intel slibuje další vylepšení a nové aktualizace BIOSů, které samozřejmě ASUS atd. bude distribuovat.
Zatím nemáme v grafech dalších nové Z890 desky, ale budou rychle přibývat ;). V rámci stejné platformy, ale neočekáváme dramatické rozdíly, tedy pokud Intel odstraní tu zjevnou nekonzistenci samotných CPU. Liší se klasicky hlavně zpracování jednotlivých desek a určitými prvky ve výbavě a celkovým vyladěním.
AMD X870E a nově i Intel Z890 nabízí celkem 20 využitelných PCIe 5.0 linek. Ty Gen5 linky ale poskytují procesory samotné, ne čipsety. Ty mají „jen“ Gen4 linky, zato hodně. Samozřejmě můžete Gen5 SSD osadit i do desky s Gen4 slotem, jen vás bude limitovat maximum, které PCIe 4.0 rozhraní M.2 nabízí, což je v praxi maximálně zhruba 7880 MB/s. Jen v PCIe 5.0 M.2 slotech pojedou tedy Gen5 SSD na plný výkon. A to je nově tedy možné i na Intelu, který doposud s LGA 1700 nebyl schopen podporovat PCIe x16 současně s M.2 slotem v Gen5. U LGA 1851 ta možnost už je, stejně jako už dva roky u AMD.
ASUS v tomto případě vyloženě nešetřil na integrovaném zvuku, ale také bohužel v této oblasti nic nevylepšil. Stejná integrovaná ALC 4082 zvukovka, potěší digitální vstup/výstup, ale i tahle luxusně vybavená deska přišla o klasické výstupy a má tak pouhé dva standardní 3,5mm porty vzadu.
Z hlediska provozních vlastností je na tom testovaná STRIX pochopitelně dobře, zejména pokud jde o teploty na robustní VRM. Ta sice není chlazená efektivnějšími heatsinky s konstrukcí heatpipe+žebra, ale je zde masivní kov, takže teploty jsou pořád výborné. Pokud jde o spotřebu systému v zátěži CPU, budou mezi deskami mírné rozdíly, obvykle záleží i na stupni výbavy ale hlavně na provedení VRM a nastavení výchozího profilu napětí atd.
Z hlediska možností taktování je na tom testovaná deska velmi dobře, ač nejde o ROG MAXIMUS s extrémním OC provedením. V běžných domácích podmínkách má vše, co je třeba. I když je otázkou, nakolik je taktování nových Intel procesorů zajímavé. Intel má prakticky obdobu AMD a jeho PBO režimu, kdy už z toho „výchozího“ PERFORMANCE nastavení (PL1=PL2=250W u 285K), lze přepnout na EXTREME profil (ASUS má i jeho vlastní ASUS OC verzi), která vypne ten horní 250W limit. Pokud však očekáváte dramatické zvýšení výkonu, tak vás asi hodně zklamu:
Taktovat jdou paměti, platforma podporuje CUDIMM moduly, které umožňují vysoké takty kolem i přes 9000MHz, otázkou je, k čemu je to dobré, když většina aplikací z rychlejším RAM prakticky netěží a současně musíte používat děličku, protože u nových Core Ultra 200K je rychlost pamětí přímo závislá na ryhclosti sběrnice CPU jako u RYZEN procesorů a tak bez děličky běží spolehlivě „jen“ na DDR5-6400 maximálně. Pro rychlejší RAM je nutné použít děličku a pak tedy můžete provozovat klidně DDR5-10000. Otázkou je, k čemu to bude z hlediska praktického výkonu ve většina aplikací, ale i na to se později v samostatném článku podíváme ;). Minimálně ASUS ROG STRIX Z890-E Gaming WIFI deska má ale všechny předpoklady takhle rychlé paměti funkčně a stabilně podporovat.
Takže k hodnocení a závěru ...
|
)
)
)
)
)
)
)
