• Testy RAM a CPU na jednotlivých deskách

Jako první jsem se tedy zaměřil na kompatibilitu základních desek s paměťovými moduly DDR4 od frekvence 2 933 MHz až po 4 400 MHz. Tomu předcházel update BIOSu na každé testované desce. Všechny desky byly dodány s velmi starým BIOSem někdy z poloviny června, na všechny jsem tedy nainstaloval poslední možný. Akorát u MSI jsem nepoužil beta verzi v1.38 z 26. 8. 2019, protože jsem desku testoval zhruba týden předtím, než tento BIOS vyšel.

Poznámka: měření jsem prováděl před několika týdny proti vydání článku, takže bohužel nezohledňují poslední aktualizace BIOSů a AGESA, kde aktuálně proběhly nějaká vylepšení, takže je pravděpodobné, že se některé věci, zejména s ohledem na dosahování turbo taktů za určitých podmínek, mohou drobně lišit. Zásadní věcí to ale není a nebude.

U žádné desky jsem neměl jediný problém, co se týče updatu BIOSu a jednalo se o práci opravdu na pár minut. Stačí si stáhnout příslušný soubor ze stránek výrobcem uložit na Flash disk a ten vložit do konektorů na desce, samotný update pak probíhá přímo z BIOSu (některé desky mají ale funkci flashování z USB disku přes tlačítko, a nemusíte mít osazený ani CPU).

• Jak si desky vedou s DDR4 RAM?

Se všemi RAM moduly, které jsem měl k dispozici, byly kompatibilní desky Asus a Asrock, dokonce načítaly paměti na všech frekvencích v režimu s časováním 1T. Třetí příčku obsadil model Master od Gigabyte, která si nedokázala poradit pouze s nejvýše taktovanými moduly na frekvenci 4 400 MHz od Patriotu. Ovšem musím připomenout, že deska s nimi sice normálně naběhla do prostředí Windows, ale zde po nějaké době došlo k pádu OS do modré smrti. Možná že to Gigabyte napraví a odladí v další verzi BIOSu, což je zcela běžné, v době testování však prostě 4400MHz neběželo stabilně.  

Další užitečná funkce, kterou tato deska disponuje, je automatická aktivace XMP profilu v BIOSu, což považuju za super věc a celkem mi to ulehčilo testování. Také je to velmi praktické z hlediska méně zdatných uživatelů, protože stačí pouze paměti vložit do desky a nemusí se nic nastavovat. Nejhůře dopadla bohužel deska od MSI, kde jsem měl problémy už od frekvence 4 000 MHz, kde se sice paměti načetly, ale deska nabíhala opravdu velmi dlouho a také nenastavila pamětem 1T jako všechny ostatní desky v testu, ale jenom 2T. Od frekvence 4 133 MHz a výše už deska nenaběhla vůbec a musel jsem provézt reset BIOSu.

Poznámka: Z hlediska pamětí se dokáže silně projevit zejména kvalita PCB, kdy desky s více vrstvami mají praktickou výhodu (když to výrobce nezkazí jinak). Kvalitnější X570 desky mají běžně 6vrstvé PCB, ty nejlepší dokonce 8. Nicméně mnoho má jen 4vrstvy. Když k tomu připočteme horší napájení a jeho komponenty, výsledkem jsou prostě horší vlastnosti a nižší limity, pokud jde o maxima, jako je třeba právě provoz pamětí na velmi vysokém taktu apod.

• Testy s procesorem AMD RYZEN 7 3700X

Poté jsem otestoval, jak základní desky řídí Turbo režim na jednotlivých jádrech s BOX chladičem a také při stavu, kdy jsou zatížené všechny jádra na 100%.

Zde opět dopadly nejlépe modely od Gigabyte a ASUS. U obou se dostaly na frekvenci 4 375 MHz hned tři procesorová jádra. Další tři pak na frekvenci 4 350 MHz a další dvě ještě o 25 MHz níže. Naopak nejhůře dopadla deska od MSI, kde na 4 375 MHz dosáhly jenom jádra dvě, a dokonce se jedno jádro dostalo i pod hranici 4 300 MHz. Ovšem pokud jsem na procesor osadil vodní chlazení Extreme od Alhpacoolu, situace se u MSI dost vylepšila a dokonce jedno jádro dosáhlo na "papírových" 4 400 MHz, což se zase žádné jiné desce nepovedlo. Nutno říci, že na boost takty má vliv hodně věcí, kromě naladění BIOSu i třeba Windows 10 a jeho aktualizace a mnoho dalších věcí. Samotný procesor tak sice dokáže, co výrobce tvrdí, ale vzhledem k povaze fungování boost systémů to záleží bohužel na mnoha dalších aspektech, které už výrobce CPU často ani nemůže ovlivnit.

Pokud ale vytížíte všechny jádra na 100%, maximální hranice frekvence se sníží zhruba o 150-200 MHz aby se procesor dal vůbec uchladit, a také měl stále přijatelnou spotřebu. V tomto režimu jsem měřil stav procesoru skrze utilitu HWmonitor mezi 10 a 20 minutou v zátěžovém programu OCCT. Základní desky dopadly následovně.

Až na MSI se všechny desky umístily na stejných hodnotách, rozdíly jsou opravdu minimální. Boost na 1 jádru tedy zdaleka není tak podstatný, protože v praxi samozřejmě dochází k zatížení více jader a prakticky na všech deskách se chová procesor stejně se stejným výkon atd. V následující tabulce pak můžete vidět na jaké maximální a průměrné teploty dosáhly desky s procesorem Ryzen 7 3700X a také jaké napětí desky do procesoru během maximální zátěže posílaly. Nejnižší maximální i průměrné napětí potřebovala deska od Asrocku. Nejhůře dopadla deska od Gigabyte. Ovšem překvapivě se procesor hřál nejméně právě na Gigabyte X570 Master. Ta se také umístila na přední příčce ohledně teplot na čipsetu i napájecí kaskádě. Je tedy velký rozdíl v konstrukci jednotlivých kaskád a jejich celkové účinnosti.

Co se týče chlazení napájecí kaskády a čipsetu, nejvíce mě oslovila deska od Gigabyte. Ta používá klasické heatsink pasivy na VRM a heatpipe zde má přímý kontakt s jednotlivými čipy na PCB, což žádná jiná deska v testu neměla. Na teploty to melo opravdu velmi pozitivní vliv, protože na základní tak dosáhla napájecí kaskáda u této desky na pouhých 36°C. Nejhůře naopak dopadla deska od MSI, kde se teplota napájecí kaskády pohybovala v OCCT až na 54°C. Ovšem ani tato teplota nepředstavuje nějaký problém.

Já osobně považuji za hraniční teplotu 80°C, zde už bych asi začal řešit a případně desku osadil přídavným ventilátorem. Problém s odečítáním teploty na napájecí kaskádě jsem měl pouze u Asrocku, kde žádná utilita nebyla schopná mi tuto teplotu sdělit. Ovšem na dotek byly chladiče vlažné i v OCCT, takže tipuju, že teplota dosahovala kolem 40°C.

• Ventilátory na čipsetu v praxi

Co jistě bude také hodně lidí zajímat, jak se desky chovají ohledně řízení otáček na ventilátoru, který chladí čipset. To je kontroverzní prvek designu většiny X570 desek. Prakticky existuje jen jediná, který ho nemá a to ukrutně drahá Gigabyte AORUS Xtreme, která je chlazena obrovským pasivem a kupodivu je z hlediska teplot i nejchladnější deskou. Takže bez ventilátoru to prostě jde, ale je to dražší a složitější, takže většina výrobců jde cestou ventilátoru, který obvykle vyrábí DELTA. Což zaručuje slušnou životnost.

Bohužel zklamu fanoušky desek Asus a Asrock. Zde se ventilátor v základním nastavení BIOSu točil neustále. I když musím uznat, že zas takový hluk ventilátory nedělaly, ovšem podle mého je to celkem zbytečné, protože teplota čipsetu v klidu je velmi nízká a není třeba ho aktivně chladit. Nastavení ventilátoru lze ale ručně upravit a namapovat.  

Naopak Gigabyte i MSI využívají v základním nastavení funkce Start/Stop, kdy se ventilátor roztočí až po dosažení 60°C v případě Gigabyte a 70°C u desky od MSI. Co se týče hlučnosti ventilátorů, nejlepší projev měl ventilátor od MSI, který se točil maximálně na 757 otáček. Nejhorší mi přišel ventilátor u Gigabyte, kde bylo na vině ložisko, které už trošku pískalo. Druhý nejlepší zvukový projev měl ventilátor od Asus, sice měl celkem vysoké otáčky, ale zas velmi kvalitní ložisko.

Ohledně teplot čipsetu mi přišlo nejhorší provedení u Asrocku, malý opravdu mizerný pasiv, který nemá moc šanci ten čip uchladit na nízké otáčky, natož pasivně. Také s teplotami dopadl model Extreme4 nejhůře a v OCCT atakovala teplota čipsetu 66°C, s tím že ventilátor dosáhl až na 3440 RPM. Ovšem výrobce osadil ventilátor kvalitním ložiskem, takže hlukový projev není žádná tragédie. Naopak nejlépe dopadla deska od MSI a Gigabyte, kde se teploty pohybovaly pod hranicí 60°C a obě desky chladily pasivně. 

V další kapitole se podíváme na to, jak si testované desky vedly s procesorem přetaktovaným na všech jádrech na frekvenci 4 350 MHz, při napětí 1.425V s vodním AIO chlazením Eisbaer Extreme od Alphacoolu.