Kapitolu provozních vlastností a OC potenciálu započněme ukázkou frekvencí, na které si deska troufne se vzduchovým chlazením, a s chlazením určeným pro "mražení". K testu jsme použili nejaktuálnější BIOS, který jsme od Asusu pro testovací účely v době testu dostali. 0503 je již řádně odladěným přeborníkem a s jeho spoluprácí není problém dosažení opravdu pěkných BCLK frekvencí. My jsme si ukázali jak se dostat na stabilních 220MHz pro BCLK. Toto je i naší nejvýše dosažená frekvence na vzduchu s naším procesorem. To ale není pro drahého OC šampiona žádná výzva a tak jsme hledali po internetu, jakých výsledků dosahují zahraniční kolegové a spokojení uživatele chlubící se výsledky na diskusních fórech. S dobrým procesorem, který nabízí vysoký OC potenciál, se otevírají brány vysokých frekvencí a lámaní chleba pro tento produkt. Pokukovali jsme samozřejmě po výsledcích s levným Core i5 750.

Výsledky, kterých jsme se dopídili napříč mnoha stránkami nezajímavého textu a obyčejného "tlachání" nás přesvědčili o vysokém potenciálu, který je v desce ukryt. BIOS je nádherně odladěný a plný voleb, které není složité pochopit a následně nastavit na potřebné konfigurace. Ze všeho nejvíce nás zajímala dosažená maximální frekvence pro BCLK s důkazem výdrže v náročném nastavení. Po mnohahodinovém listování a hledání pro nás zajímavých výsledků jsme narazili na několik působivých frekvencí na "vzduchu". Procesor Core i5 750 dle předložených výsledků obstál náročný test stability BCLK na hodnotě 240MHz. Tato frekvence je Mekkou každého overclockera, jelikož vyšších výsledků se poštědří v mizivém procentu případů. Holt procesorů schopných stabilně fungovat při frekvencích nad 210MHz BCLK je jako šafránu. Tento uživatel nebyl sám, v dosahování takto pěkných frekvencí. Narazili jsme i na jednoho brita s totožným procesorem v ES provedení. Ve spolupráci s extrémně dobrými operačními pamětmi a vodním okruhem pokořil BCLK 255MHz. Netušíme, kde mohl sehnat takto vyloženě "božský" kus křemíku ale výsledku dosáhl a to při dokázané stabilitě.

 Výsledky napříč dražšími procesory se moc neliší a frekvence se drží v mnoha případech okolo 230 až 240MHz, což je nadmíru uspokojující i pro takto drahou desku, kterou Asus Maximus III Extreme zajisté je. S levnějšími procesory nesoucí dvě jádra není problém nahnání frekvencí vysoko nad 260MHz. Přesto jsou tyto výsledky nezajímavé, protože nikdo si nebude kupovat takto slabý a levný procesor do jedné z nejdražších základních desek planety. Při taktování s dusíkem se již Asusu Maximus III Extreme otevírají dveře do další etapy a tasí svoje náročné schované zoubky. Se kterými se drápe na jedny z prvních příček. Jestli je tento šíleně drahý produkt vítězem v těžké váze overclockerů nemůžeme s přesností určit. Přesto si deska zasluhuje ocenění za nadmíru uspokojující OC potenciál a možnosti ladění. Toužíte-li utratit peníze za drahý produkt na taktování, spadající pod value segment, tak klidně nad ni uvažujte. Pro odvážné a schopné si ukrývá velice pěkná překvapení, ke kterým je zapotřebí se dostat za pomoci nadměrně dobrého kusu procesoru, který nemá problém s vysokým OC.

Teď k naměřené spotřebě, která bude podle našeho odhadu vyšší než u ostatních produktech skýtající obdobné parametry a výbavu. Málo která deska s P55 se může chlubit můstkem nForce 200, který topí, až mu hanba není. Vzhledem k malému chlazení, co je použitu usuzujeme, že teploty by mohly být vysoké a značně převyšovat ostatní soukmenovce. A protože zahřívání komponent je způsobeno ztrátovou energii, která je odvozena od spotřeby, věnujme se spotřebě tohoto modelu a jeho levnějších derivátů a konkurence. V tabulce máme porovnáno proti slušné skupině desek. Rozdíly ve spotřebě jsou ošemetná záležitost a tak je zapotřebí chytře měřit. Naše naměřené výsledky odpovídají realitě a vy se o tom můžete přesvědčit.

Testovací sestava s touto deskou spotřebuje dle měření v klidovém režimu 180W, což je o rovných 15W více než u MSI P55-GD65 nebo o 12W více než s Asus P55P7D. Pod zátěží již spotřeba roste a Asus Maximus III Extreme si drží s přehledem prvenství ve spotřebě. 259W je již slušná spotřeba a řádný rozdíl oproti deskám bez můstku nForce 200. Ten během měření vykázal slušnou spotřebu a dělá z hostitelské desky s přehledem nej-nenažranější základ sestavy založené na P55. Asus P7P55D si řekne ve stejných podmínkách o nemalých 20W méně, což se za rok ve vyúčtování projeví.

Krátce k teplotám testovaných desek. Exklusivní kousek našeho testu nehřeje zbytečně a moc a to i přes menší chlazení a přítomnost žravého a slušně topivého můstku proti ostatním deskám navíc. PCH čip, netopí ani náhodou nadměrně a drží si teploty maximálně do 54 stupňů celsia. nForce můstek dosahuje teplot těsně pod 45 stupňů. Chladiče mosfetů si mohou dovolit být malými, jelikož hybridní napájecí soustavu, kterou chladí, není zapotřebí zbytečně obalovat do mědi. Teploty šly v této části desky rapidně dolů vůči starším návrhům a to je jenom dobře. Mosfety nám během testování nepřekročily teploty 45 stupňů celsia. Výborné teploty na složitost obvodu, osázené exklusivní součástky a výhřevné můstky.