• Biostar Racing X570GT v praxi

Pojďme se tedy podívat, jaké všechny základní desky jsem již měl možnost otestovat a s nimi tedy budu tuto desku v některých věcech porovnávat.

Základní desky:

• Asus X570 ROG Crosshair VII Hero                        Cena: 10 990,-
• Gigabyte X570 Aorus Master                                   Cena 10 500,-
• Asrock X570 Extreme 4                                           Cena: 6750,-
• MSI MPG X570 Gaming EDGE WiFi                       Cena: 5500,-
• Biostar Racing X570GT                                           Cena: 3400,-

Operační paměti:

• Kingston HyperX Predator 2x8GB 2933 MHz
• Adata XPG Spectrix D60G 2x8GB 3000 MHz
• Adata XPG Spectrix D41 2x8GB 3200 MHz
• Patriot Viper Steel Black 2x8GB 3600 MHz
• Patriot Viper RGB 2x8GB 4000 MHz / 4133 MHz
• G.Skill Trident Z RGB 2x8GB 4266 MHz
• Patriot Viper Steel 4 2x8GB 4266 MHz / 4400 MHz

Zdroj: SilentiumPC Vero M2 600W

Vodní chlazení: Alphacool Eisbaer Extreme

PC Skříň: LianLi O11 Dynamic Der8auer Edition

Podívejme se tedy na tuhle cenově extrémně dostupnou X570 základní desku podrobněji.

• Testovací sestava a praktické testy

Testovací sestava se skládá s procesoru Ryzen 5 3600X s 95W TDP. Paměti dodala společnost Adata s modelem Spectrix D60G 2x8GB 3200 MHz. Od společnosti Adata jsem pak dostal i rychlý NVMe SSD disk XPG Spectrix S40G 512 GB, na který jsem nainstaloval Windows 10 Pro. Celou sestavu napájí kvalitní zdroj SilentiumPC s výkonem 600W. Grafickou kartu dodala společnost Gigabyte s úspornějším modelem RTX 2060 6GB Gaming OC.

Jako první jsem se tedy zaměřil na kompatibilitu základní desky s paměťovými moduly DDR4 od frekvence 2933 MHz až po 4400 MHz. Tomu předcházel update BIOSu. Deska od Biostaru zde měla menší výhodu v tom, že jsem ji testoval o něco později než desky z minulé recenze a byla dostupná nejnovější AGESA 1.0.0.4b, bohužel není v mých silách všechny předchozí desky opět v tomto směru testovat znova, je tedy možné že s aktuálními BIOSy by již dříve testované desky, kterým se vedlo hůře mohly nyní dopadnout lépe.

U desky jsem neměl jediný problém, co se týče updatu BIOSu a jednalo se o práci opravdu na pár minut. Stačí si stáhnout příslušný soubor ze stránek výrobcem, samotný update pak probíhá v prostředí Windows.

Základní deska Biostar X570GT zde sice neobstála s moduly o frekvenci vyšší než 4266 MHz, dopadla tedy stejně jako deska od MSI, ovšem vůči ní je deska o cca 2 000,- levnější. V tomto ohledu tedy deska dopadla skvěle. Přece jenom pokud někdo kupuje nejlevnější desku s čipsetem X570, asi nebude plánovat kupovat ty nejdražší paměťové moduly na trhu a spokojí se s nižší frekvencí mezi 3200 a 3600 MHz, kde se ceny pohybují na mnohem přívětivější hodnotě. Poté jsem otestoval, jak základní deska řídí Turbo režim na jednotlivých jádrech s BOX chladičem a také při stavu, kdy jsou zatížené všechny jádra na 100%.

Zde dopadla deska skvěle, a to i s původním BIOSem kde dokázala držet Ryzen 5 3600X na frekvenci 4400 MHz na 4 jádrech a další dvě jádra se pohybovala na frekvenci 4350 MHz. Po aplikaci posledního BIOSu pak dokonce dokázala deska překonat i frekvenci maximální papírovou frekvenci o 25 MHz. U této desky se tedy nemusíte bát provozovat procesor z nové rodiny Ryzen 3000 ani se základní BIOSem.

Pokud ale vytížíte všechny jádra na 100%, maximální hranice frekvence se sníží zhruba o 150-200 MHz, aby se procesor dal vůbec uchladit. V tomto režimu jsem měřil stav procesoru skrze utilitu HWinfo mezi 10 a 20 minutou v zátěžovém programu OCCT. Deska tedy zvládla provozovat Ryzen 5 3600X v největším vytížení skrze OCCT na průměrné frekvenci 4225 MHz. Maximální frekvence se pak vyšplhala na 4275 MHz. S lepším chlazením se ale nejspíše dostanete ještě výše, protože s BOX chladičem už procesor atakuje v tomto brutálním zatížení 83°C. Je to dáno tím, že chladič Spire nemá žádné heatpipe, ale spoléhá se pouze na obyčejný kus hliníku. Stále se však jedná o mnohem lepší BOX chladič, než jaký dodává ke svým procesorům konkurenční Intel.

Co se týče chlazení napájecí kaskády a čipsetu, neoplývá deska žádnými obrovskými pasivy, v této cenové třídě si to prostě výrobce nemohl dovolit. Čipset chladí velmi malý hliníkový chladič opatřený aktivním chlazením. Na napájecí kaskádě nejsou pasivy žádné, VRM čipy se tedy spoléhají pouze na okolní průvan ve skříni. Absence chlazení má tak bohužel vliv na provozní teploty.

Teplota na napájecí kaskádě se během intenzivní 30 minutové zátěže vyšplhala až na 64°C. Co jistě bude také hodně lidí zajímat, jak se deska chová ohledně řízení otáček na ventilátoru, který chladí čipset. Ventilátor bohužel běží nonstop, avšak celkem inteligentně reguluje své otáčky v závislosti na teplotě a také je celkem dost tichý ani ložiska nijak nevrčí apod.

Ovšem při maximálním zatížení procesoru Ryzen 5 3600X už dokáže atakovat až 3300 otáček za minutu a přestává být ultra tichý. Ovšem hlučnost je stále v mezích a v zavřené skříni o něm nebudete vědět, mnohem větší hluk bude dělat grafická karta, případně BOX chladič na procesoru. Osobně jsem to očekával horší, když jsem viděl ten chladič poprvé. Do tabulky jsem tedy doplnil i již naměřené základní desky z minulé recenze, kde dopadla Biostar jako jedna z těch lepších, což je pro mě osobně velké překvapení.

Ohledně teplot čipsetu, ty se v zátěži pohybovaly kolem 50 - 54°C, a pasiv byl na dotek stále celkem vlažný, rozhodně se na něm dal udržet prst. V tomto směru tedy deska ještě nějaké ty rezervy rozhodně má. A ty jsem se rozhodl otestovat tím, že jsem procesor přetaktoval na 4400 MHz s vodním chlazením s napětím 1.4V, více méně jsem tak nasimuloval jak by se deska chovala například s ještě lepším procesorem typu Ryzen 7 3700X, 3800X nebo dokonce s RYZEN 9.

 Ohledně nastavení BIOSu, zde jsem tedy pouze změnil násobič aby výsledná frekvence byla 4,4GHz na všech jádrech a napětí nastavil na 1.4V. Pokud jde o to jak deska držela napětí, hodně překvapila, protože v prostředí Windows 10 bylo výsledné napětí v intenzivní zátěži 1.41V, tedy o něco málo více než jsem nastavil. Procesor byl takto stabilní po dobu 4 hodin intenzivního trápení v OCCT. Maximální teplota díky vodnímu chlazení nepřesáhla 65°C.

Pokud jde o teploty napájecí kaskády, zde se teplota vyšplhala na 73°C, tedy stále daleko od kritické teploty, jež je hodně přes 100°C, kde začnou případné problémy. Věřím tomu, že nějaký kutil by si jistě napájecí čipy na desce dokázal osadit nějakým pasivem a tím jejich teplotu srazit klidně o 10°C. Teplota čipsetu se díky aktivnímu chlazeni o moc nezvedla, finální teplota byla nakonec 62°C, tedy stále v normě. Pokud tedy i tuto extrémně levnou X570 mám zhodnotit po stránce taktování, ano i s touto deskou lze taktovat a nemusíte se bát nějaké nehody. Také nemám problém do desky doporučit i vyšší procesor v podobě Ryzen 7. Určitě zvládne i RYZEN 9 s 12 a 16 jádry, ale v jejich případě bych se asi už vyvaroval taktování, přeci jen chlazení VRM je zde hodně omezeno. V základu by ale měly fungovat naprosto bez potíží.

Pojďme tedy k závěru.