Bios a taktování.

Bios je veledůležitá věc určující mnoho vlastností základní desky. Jako podpora procesorů, pamětí , stabilitu, schopnosti taktování , řešení problémů s napájením a mnoho dalšího. Bios je čas od času vhodné updatovat na aktuální, toto však provádějte jen pokud opravdu víte, co děláte. Sami bez znalostí a zkušeností se do toho raději nepouštějte. Všeobecně by pro vás, pokud opravdu nevíte, co bios umí a dokáže, měl zůstat tabu a raději do něj vůbec nechoďte. Z tohoto také pramení má stručnost, co se týká představení Biosu obou testovaných desek, pro ty  které Bios nemusí zajímat je sáhodlouhé představování zbytečné. Pro vás znalejší také, jelikož je vám jasné, co takový Bios obsahuje a co lze nastavit. Takže jenom stručně to nejzákladnější.

EPOX EP – 8NPA SLi – Bios: Phoenix AwardBIOS

Standardní Bios, který užívá mnoho základních desek. Jak je u Epoxu dobrým zvykem, možnosti jsou veliké. Bios je přehledně a logicky uspořádaný, až na malou výjimku u taktování procesoru, kde je položka HT ukrytá jinde. Dobře a hlavně funkčně je zpracované ovládání aktivních větráků a hlavně monitoring jejich otáček a teplot jednotlivých měřených komponent.
Bios umožňuje kvalitní taktování. Všechny důležité činitele jsou přítomny, rozhodně je nutné vyzdvihnout taktování pamětí – tam jsou opravdu veliké možnosti a asi málokdo bude vědět, k čemu všechny ty položky vůbec slouží.

Možnosti Biosu při taktování jsem uvedl v tabulce (je možné, že se budou hodnoty lišit právě v závislosti na verzi Biosu).

DFI Infinity nF4-4x - Bios: Phoenix AwardBIOS

U DFI je použit takřka totožný Bios jako na konkurenční EPOX. Některé položky jsou skoro jako přes kopírák. Opět rozsáhlé možnosti nastavení všeho možného. Poněkud odlišně provedený monitoring teplot atd. Rozdíl panuje i při pohledu do položky pro taktování. Zde je podle mého názoru vše přehlednější a hlavně na jednom místě, než jak je tomu u EPOXu. Možnosti jsou však takřka stejné, rozsáhlé možnosti taktování pamětí jsou totožné. Jinak je řešeno nastavování napětí na procesoru. Podle mého názoru konkrétněji a přehledněji.

Možnosti taktování jsou opět uvedeny v tabulce, opět je tu možnost, že se hodnoty budou lišit v závislosti na verzi použitého Biosu.

Taktování:

Pro většinu z vás asi nezajímavá záležitost, nicméně jsou mezi námi tací, kteří ví, že taktováním dnes lze opravdu hodně získat a minimum riskovat – když se to umí. Obě desky vzhledem k možnostem Biosu mají vcelku dobré předpoklady k taktováním a tak jsme se rozhodli to vyzkoušet.

Použité komponenty vidíte v tabulce:

Sempron 2500+ jsem zvolil z důvodů toho, aby se ukázali skutečné možnosti a hranice desek. Skutečně dobrá deska na taktování totiž musí zvládat držet stabilní vysoká FSB. Z 200MHz  kolem 350MHz!

Paměť jsem použil jen jednu a to 1GB modul od firmy A-DATA standardních parametrů 400MHz DDR s časováním cl 3.0. A zde se musí zastavit:

Občas se totiž na internetových fórech objeví bezradný člověk, kterému po osazení dvou 400MHz modulů do s754 jedou pouze na rychlosti 333MHz. Proč a jak tomu předejít? Pokud si chcete ušetřit starosti a to občas i při taktování, tak do s754 dva moduly nedávejte, nemá dvoukanálový řadič, takže tím kromě právě možných problémů nic nezískáte. A proč? To vyplívá právě z toho, že máte, co do činění právě s jednokanálovým řadičem. Pokud použijete 2 moduly 400MHz oboustranné(!), tak je tu šance (tak 15%), že to právě pojede na omezené rychlosti. Tedy v případě 400MHz na 333MHz. AMD prostě neručí u s754 za to, že dva moduly pojedou na dané rychlosti. Ovšem ve skutečnosti to ve valné většině případů a kombinací značek desek a pamětí funguje. Občas se prostě jen někomu podaří se trefit zrovna do kombinace deska+značka pamětí která toto udělá.

U taktování ještě hraje důležitou roli zdroj a hlavně pokud chcete fungovat na opravdu dobrých hodnotách. Nemůžete chtít překonávat rekordy s nějakým špatným zdrojem typ EC,SUN,KME apod. Já jsem použil pro danou sestavu trochu předimenzovaný zdroj, prostě jsem slabší a kvalitní zrovna neměl k dispozici, ale aspoň mám jistotu ve stabilních a vysokých hodnotách na větvích zdroje. 

K podmínkám taktování snad jen to, že hodnoty musely být po najetí do Win stabilní a musely fungovat i při zatížení počítače náročnou činností. Taktoval jsem výhradně z Biosu, i když je zde u obou výrobců možnost taktovat z Windows. Tuto možnost já však ani netestuji z principu. 

TEST Maximální FSB:

Maximální FSB, které je schopna deska udržet stabilní zjistíte poměrně snadno. Stačí nastavit nízký násobič než je standardní 7 (2500+ je 7x200(FSB) = 1,4GHz). Pokud tedy nastavíte násobič 4, musíte přesvědčit desku k chodu na 350FSB aby jste fungovali na standardních hodnotách Sempron 2500+ 1,4GHz (4x350=1,4GHz). Níže to nejde, 3x460MHz bohužel není v možnostech nastavení desek.

Nakonec jsem se u DFI Infinity při troše laborování dostal na 401MHz FSB! (nastavení 4 x 401MHz =1,604GHz). Výše to bohužel nešlo, často v této situaci začne většinou zlobit řadič SATA a u mě to nejspíše nebylo výjimkou. Ovšem rozhodně není na místě zklamání stabilní hodnota přes 400MHz není vůbec častá a pokud navíc vezmeme do úvahy v jaké cenové kategorii desek se pohybujeme je to výsledek, před kterým se nedá nic než smeknout.

U Epoxu to bylo o něco horší, nicméně epox určitě nezklamal a potvrdil, že ani jemu není taktování cizí. 372MHz FSB není zdaleka špatný výsledek a rozhodně není častý. Nastavení v tu chvíli bylo 372 x 4 = 1488MHz. Zdá se mi, že se v tomto případě dostavily potíže se SATA trochu dříve a proto ten nižší výsledek proti DFI.

TEST Maximálního taktu

Zde už je to o něčem jiném. Stabilní vysoké FPS je důležité, ale hodně do tohoto promlouvá už právě Bios, často také použité paměti práce děličky a napětí. Toto taktování je však právě to, co budete doma provozovat. Samozřejmě jsme zkoušeli maximum a to bez velkého ohledu na napětí

Jako maximum se na DFI pro náš Sempron 2500+  ukázalo nastavení 374 x 7 = 2618MHz při 1,55V což je ultimátní výsledek vzhledem ke startovní frekvenci 1,4GHz.
Bohužel Epoxu se tolik nevedlo, těžko říci zda je to SATA řadičem či třeba Epoxu nesedí zcela použitá paměť. Ale s totožným procesorem jsme se dostali ,,pouze“ na 347 x 7 = 2429MHz při 1,55V. Víc to prostě,  při sebe větší snaze nešlo. Opět jde ale o velice dobrý výsledek, který se rozhodně nebude na jiných desek často objevovat.