Opensource a Free software - Co je to a kam jde?

Spousta z vás se jistě někdy setkala s pojem opensource. Né každý však plně chápe, co přesně tento pojem znamená. Opensource bývá nejčastěji spojováno s faktem, "že je to zadarmo". Toto spojení, ač nejčastěji používané, je však zcela nesmyslné. Ba co víc. Na opensource lze vybudovat výnosný bussines model. Pojďme se tedy na mýty a fakta kolem Opensource podívat blíže.

• Původ opensource

Bylo nebylo, za sedmero horami .... Pojem opensource má své kořeny v USA v 70.-80. letech, kdy dominantní hnací silou tehdejších počítačů byly operační sytémy Unixového typu. Software byl v té době něčím velmi obezřetně hlídaným (ne, že by dnes nebyl). Lidé, kteří pracovali s nějakým programem, museli často podepsat prohlášení, že jej nebudou nijak dále šířit či upravovat. Často nastávala situace, kdy zkušený uživatel objevil závažnou chybu v softwaru, ale nebylo mu umožněno ji opravit, neboť autoři se postavili proti tomu (přestože to bylo pro ně výhodné - oprava zdarma).

Za této situace vzniká hnutí GNU, což je rekurzivní zkratka znamenající GNU's Not Unix. Toto hnutí vedené Richardem Stallmanem začalo nahrazovat jednotlivé programy a součásti operačních systémů zcela novými, vlastnoručně napsanými a uvolňovat je pod benevolentní licencí, která jim umožnila tento software sdílet a navzájem vyměňovat. Dnes se tato licence nazývá General public license, a je ve verzi 2, přičemž GPLv3 je na spadnutí. Na počátku 90 let již existovaly všechny programy potřebné k provozování svobodného operačního systému.

Chyběl pouze jediný - jádro neboli kernel. Jak správně tušíte, jakýsi student ze Skandinávie v té době náhodou jeden unixový kernel napsal a tak vznikl operační systém GNU/Linux, dnes často nesprávně obecně nazývaný "Linux". Linux, jak jsem již předeslal, je jenom kernel (jádro) a dnes je na výběr kernelů více. Také GNU už dokončila svůj vlastní kernel Hurd, a tak se místo GNU/Linuxu můžete setkat třeba s GNU/Hurd  nebo GNU/Solaris... Ale to už je jiný příběh...

• principy opensource a free software

Opensource Software je počítačový software s otevřeným zdrojovým kódem. Otevřenost zde znamená jak technickou dostupnost kódu, tak legální dostupnost - licenci software, která umožňuje, při dodržení jistých podmínek, uživatelům zdrojový kód využívat, prohlížet a upravovat. V užším smyslu se OSS míní software s licencí vyhovující definici prosazované Open Source Initiative. Pro odlišení se někdy open source software vyhovující požadavkům OSI označuje Open Source (s velkými písmeny).

Svobodný software, někdy také nazývaný Free software, je software, ke kterému je k dispozici také zdrojový kód, spolu s právem tento software používat, modifikovat a distribuovat. Naprostá většina svobodného software je zdarma, ačkoliv to není podmínkou. Free software je tedy jakousi podmnožinou opensource, dá se ovšem říci, že drtivá většina opensource Software je zárověň free software, čímž tyto dva pojmy převážně splývají.

Nejznámější opensource licencí, nikoli však jedinou je licence GPL. Licence GPL poskytuje mimo jiné uživateli tyto práva:

• - svobodu používat program za jakýmkoliv účelem
• - svobodu studovat, jak program pracuje a možnost přizpůsobit ho svým potřebám
• - svobodu redistribuovat kopie programu. Takže můžete pomoci přátelům
• - svobodu vylepšovat program a zveřejňovat zlepšení, aby z nich mohla mít prospěch celá komunita

Nikdo vám ovšem negarantuje SW zdarma! Ale můžete si jej na vlastní náklady zkopírovat či stáhnout z webu. Aby to bylo úplně jasné, tak GPL software není SW, který je všech a nikoho. Tento SW má svého autora/autory. Ti vlastní tzv. copyright (c), a mohou si s programem dělat, co chtějí a vydat jej pod licencí jakou chtějí. Tito vám poskytují svůj software pod licencí GPL. Můžete tedy software používat, kopírovat dle libosti, prodávat, darovat, šířit pod jedinou podmínkou. Pokud SW jakkoli modifikujete, jste povinni jej minimálně ve formě zdrojových kódů zpřístupnit veřejnosti, a to pod stejnou licencí, tedy GPL, případně kompatibilní. (Pro tuto techniku se vžil název copyleft.)

To mimo jiné znamená, že pokud se rozhodnete použít GPL kód ve svém Softwaru, stane se i on GPL softwarem. V opačném případě nemáte právo GPL kód využít. To zajišťuje, že SW jednou vydaný pod GPL nikdy nebude zneužit třetím subjektem pouze k jeho vlastnímu prospěchu, neboť využití volně dostupného SW by způsobilo, že tento subjekt musí celý program zveřejnit také pod GPL, tedy dát k dispozici veřejnosti.

• Může na tom někdo postavit bussines

    Ano může. Sebevíc absurdněji to na první pohled vypadá, je to skutečně tak. Každého totiž jako první napadne, jak může někdo zbohatnout na SW, který je volně dostupný a tedy téměř zadarmo? K pochopení toho, jak to funguje se podívejme ke konkurenčnímu, tzv. proprietárnímu bussines modelu.

Většina z vás se jistě setkala se softwarem, jako je Adobe Photoshop, Microsoft Windows a Office, DivX player + codec, PowerDVD, Nero Burning Rom, a další. Většina z nich používá licenci souhrnně nazývanou EULA. V Případě nejznámější EULA firmy Microsoft jste si zaplatili licenci, která vás opravňuje k použití softwaru, při dodržení určitých podmínek. Zároveň ovšem také souhlasíte s tím, že vám nikdo negarantuje funkčnost, případně správnou funkci Softwaru, takže dovedeno do absurdity, při zakoupením prázdného CD s nápisem Windows máte po odsouhlasení EULA vlastně smůlu. Máte licenci na použití nefunkčního CD (pomineme-li tedy jiné zákony vztažené k ochraně spotřebitele). Tak dramatické to sice nebude, ale představte si, že si koupíte nějaký program, který vám nebude fungovat, třeba z důvodů nějakého konfliktu s HW nebo SW. To je k vzteku a pokud Vám nepomůže. Dalším důležitým faktorem je, že vlastně přesně nevíte, co kupujete. A ani to vědět nemůžete, takže SW může například klidně odesílat do internetu data, která se mu zlíbí.... Abych to shrnul. Ještě jste nic nedostali, ale dopředu jste zaplatili, a nikdo vám negarantuje za co.

Pozn. by DD: Nad výše uvedenou pasáží by se dalo trochu polemizovat. Nákup softwaru s tzv. EULA rozhodně neznamená, že nemáte technickou podporu, a že nějaký problém nemá řešení, mimo jiné za hledání řešení právě platíte. Problém je ten, že nemůžete jít díky licenci za jinou firmou, než je ta, které software přímo patří a tedy nemáte moc na výběr, a to ani pokud nejste s prací technické podpory dané společnosti spokojeni, pokud v licenci dotyčná firma nestanoví jinak, což se nestává).

   Nyní se přesuňme k opensource bussines modelu. Ve většině případů se k SW dostanete nebo můžete dostat volně (například na internetu, okopírovaním od kamaráda apod.) Máte tedy software a můžete jej používat dle libosti. Pokud máte zájem, můžete si k tomuto volnému SW zakoupit tzv. podporu. To znamená, že vám bude k dispozici technická podpora, že budete mít k dispozici updaty, nebo taky záruku, že vám SW bude vždy fungovat. Navíc, podporu si můžete zakoupit u kohokoli. Pokud bude jiná firma posktovat lepší podporu, můžete nakoupit u ní. Proč ne. Získáváte mnohem lepší služby, právě díky konkurenci. Další vlastnost, ze které je řada společností přímo nadšená je fakt, že dostávají technologii, kterou mohou bez omezení kontrolovat, modifikovat a ovládat. Tohle u proprietárního modelu není možné. Navíc jste závislí zpravidla na jediné firmě. Pokud firma zkrachuje, máte problém. Pokud poskytuje špatnou nebo žádnou podporu, nemáte kam utéct. Záruky často žádné. Jste v pasti.

Přesto se vkrádá otázka, opravdu se najde firma, která dobrovolně zaplatí podporu, i když  software už má "zdarma"? Ano najde, a opensource bussines se stal velmi výnosným odvětvím. Když se na to podíváme s nadhledem, tak z hlediska toku peněz není mezi proprietárním a opensource modelem žádný velký rozdíl. Stačí si uvědomit, kolik lidí v ČR má doma nelegální Windows, Photoshop a další. Je zřejmé, že domácnosti do rozpočtu autorů moc peněz nepřispějí.  Takže vývoj těchto uzavřených produktů stejně zaplatí firmy. A tím se dostáváme do situace stejné jako v opensource, kdy onu podporu si v 99% případů rovněž nakoupí firmy... Celý vývoj se tedy v obou případech zaplatí z plateb od firem a institucí.

Pro toho, kdo stále nevěří, stačí se podívat na příjmy firem, které postavily svůj bussines na opensource. Zcela nejvýznamnějším propagátorem je firma IBM, jejíž příjmy za minulý rok byly k mému překvapení téměř 3x vyšší než příjmy softwarového giganta Microsoft. Velkých hráčů a opensource projektů je dnes po celém světě více než dost. Řada produktů vznikne spoluprácí stovek lidí roztroušených po celém světě. Ti přispějí svými nápady a opravami chyb do svobodného softwaru, a nějaké velká firma, která je finančně zastřešuje, to zaplatí. Ví, že se jí to bohatě vrátí, přestože je software svobodný.