 Potřebujete extra výkonný systémový disk? Tak v tom případě byste měli pouvažovat nad nějakým SSD řešením. Na jedno takové super rychlé úložné zařízení se dnes máte možnost podívat v následující recenzi, kterou si rozhodně nenechte ujít, protože výsledky stojí skutečně za to...
Úvodem
O SSD discích jste jistě již slyšeli, protože v poslední době každou chvíli nějaký výrobce přijde se svým zařízením a všechny hw weby o tom hned píší. Aby taky ne, výhody převyšují nevýhody, kde tou jednou z mála je především cena. Ta ale díky rostoucí konkurenci stále klesá a pevně věřím, že je nastartován proces, který nedávno postihl USB Flashky, které dnes koupíme v podstatě za hubičku. Přesto, pokud by snad někdo nevěděl, co to SSD disky jsou, tak mi dovolte malé shrnutí.
SSD znamená ve zkratce Solid State Disk a nejedná se o nic menšího než o úložný disk, který k ukládání dat používá flashové paměti. Celé zařízení je tedy elektronické, bez jakýchkoli mechanických částí, což má samozřejmě celou řadu výhod jako například: vysokou spolehlivost, nelze je tak snad poškodit jako mechanické disky, zařízení nevydává žádný hluk, nevibruje, zahřívání je naprosto minimální, dosahuje vysokých rychlostí, má téměř nulové přístupové časy, nízkou spotřebu, hmotnost, rozměry atd.
Co se týče nevýhod, již jsme zmínili, že je to především cena, dále nesmíme zapomenout ani na menší kapacitu, což je ale problém současnosti a s poklesem cen bude vyřešen. Další věcí je životnost, protože počet cyklů (zápisů) na jedno místo v paměti je omezen na 10000 (u lepších zařízení je to 100000), nicméně, pokud to srovnáme s životností disků v domácnostech, kde se mění přibližně každých 5-6 let a to především kvůli nedostačující kapacitě, tak se tím nemusíme moc zabývat, protože při běžném použití vám SSD vydrží i více než 10 let. Určitý problém by ale mohl být u podnikových počítačů a hlavně serverů, kde je fluktuace dat přeci jenom vyšší.
Díky tomu, že se tedy jedná o paměti osázené na desce tištěného spoje, tak lze dosáhnout i velmi malých rozměrů. Samozřejmě, záleží na kapacitě použitých bank a cílové zaměření. Celkem logicky se tedy jednou z hlavních cílových skupin stávají přenosné počítače, notebooky, kde díky jejich použití dochází k výraznému navýšení rychlosti a snížení spotřeby. I námi testovaný Intel X25-M má rozměry 2,5" disku a tak jsme ho také vyzkoušeli i na notebooku, což se ostatně dočtete v pokračování článku.
Intel X25-M není jediným SSD diskem od této společnosti a kromě toho, že se liší kapacitou, tak nesmíme opomenut ani rozdílné typy flash pamětí, které dělíme na SLC (Single Level Cell) a MLC (Multi Level Cell). Rozdíl mezi nimi je jednoduše řečeno v tom, že u SLC lze do jedné buňky uložit pouze jeden bit s hodnotou 0 nebo 1, zatímco MLC má v jedné buňce bitů více... dva, tři, čtyři... přijde na to. Na první pohled se tedy zdá, že MLC je lepší, protože na stejný prostor lze uložit mnohonásobně více dat, ale na druhou stranu mají podstatně menší životnost a také rychlost zápisu. Z obrázku dole si můžete udělat představu o tom, které disky od Intelu používají konkrétní paměť, jaký mají rozměr i kapacitu.
SSD Intel X25-M - popis...
Intel X25-M je 2,5" SSD disk o kapacitě 80GB a k počítači nebo notebooku se připojuje pomocí rozhraní SATA, přesněji zvládá SATA 3 Gbps. Jedná se o disk s velikou rychlostí čtení, průměrnou rychlostí zápisu a téměř nulovými přístupovými dobami. Dalšími přednostmi jsou nízká hmotnost, spotřeba, nezahřívá se a je podstatně odolnější než klasické mechanické pevné disky. Co se týče technologií, tak používá paměti typu MLC, zvládá NCQ a MTBF se pohybuje okolo 1,2 milionu hodin.
Disk má kovový obal a je vyveden v černobílých barvách, respektive, bílý je pouze informační štítek a samotný disk je černý. Kromě loga výrobce a specifikace na něm nenajdete nic zvláštního.
Pokud vám horní strana připadá nudná, tak vespod je to ještě horší, nicméně, disk bude uložen uvnitř počítače, takže na vzhledu v tomto případě vůbec nezáleží.
Jako rozhraní bylo použito SATA.
Pokud vás zajímá, jak disk vypadá uvnitř, tak zde máte možnost si ho prohlédnout.
Celkem 20 paměťových čipů o kapacitě 4GB jsou naskládány na obou stranách desky tištěného spoje. Kromě toho zde ještě najdeme 16MB buffer (vyrovnávací paměť) a také deseti kanálový řadič, což je jeden z hlavních motorů velkého výkonu tohoto disku. Jde totiž o to, že mnoho konkurenčních modelů má mnohdy slabší řadič (méně kanálů proti počtu pamětí) a dochází tak k úzkému hrdlu viz. obrázek.
A takto vypadá celé zařízení bez kovového obalu.
Štítek obsahuje pár základních informací, jako kapacitu, rozhraní, napájení a další.
Celý test najdete na CDR-Hard.cz
|
ale je jasny, ze i pres tech 7k, to je nejvetsi brzda celyho systemu... (a zasekany Visty tomu nepomahaj 
)
