I když samotný koncept malých přenosných notebooků není nijak nový, poslední dobou se stalo módou mezi výrobci mít alespoň jeden tzv. „netbook“. Maličké laptopy se navíc dočkali vřelého přijetí publikem, představují totiž dobré řešení pro lidi, kteří mají výkonný desktop a na cesty si chtějí brát pomocníka, který nezabere hodně místa a zvládne základní činnosti, které dnes na PC provádí téměř každý, tedy třeba surfování po internetu, IM nebo editaci dokumentů.
Úvodem...
Málokdo z vás ale asi ví, že první netbook se objevil již před devíti lety v roce 1999, firma Psion tehdy uvedla zajímavé zařízení nazvané originálně (v té době rozhodně) Psion NetBook. Jednalo se o malé přenosné počítače podobné hodně malým notebookům, bez problémů zvládaly práci s textovými dokumenty a internetem. Jejich slabinou byla vyšší cena a upravené operační systémy Windows CE nebo firemní Epoc (dnes známý jako Symbian), které rozhodně nebyly rozšířené. Navíc Psion trošku předběhl svoji dobu, dostupnost internetu v roce 1999 byla úplně jinde než je dnes. Celá řada byla nakonec zrušena.
V únoru tohoto roku termín oprášil samotný Intel, jenž tak našel jméno pro záplavu zařízení, kterou započal známý projekt OLPC (One Laptop Per Child) s modelem OLPC XO-1. Zajímavé je, že tato nezisková organizace vedená Nicholasem Negropontem z MIT (Massachusetts Institute of Technology) odstartovala závody ve zbrojení mezi komerčními výrobci, kterým, ruku na srdce, jde hlavně o to vytřískat ze svých výrobků co nejvíce peněz, i když rádi uvedení svých produktů balí do tiskových zpráv plných vět o jejich celospolečenské užitečnosti.
Zatímco OLPC XO-1 byl pouze jiskřičkou, pořádným požárem, který přeskočil na všechny domy v okolí, se stal Asus Eee PC. Do té doby minoritní (situace o nás nevypovídá úplně o celosvětovém stavu) výrobce přenosných počítačů z Tchajwanu udělal opravdovou díru do světa. Napodobil koncept OLPC, ale zabalil ho do mnohem dospělejšího designu, který může bez problémů používat i odrostlý člověk (což je u „stodolarového" notebooku opravdu problém), a vybavil přece jenom výkonnějšími vnitřnostmi (AMD Geode LX700 na 433 MHz nahradil Intel Celeron M 353 ULV podtaktovaný na 630 MHz). I přes spoustu nedostatků, které první generace Eee měla (zejména malý 7" displej), stala se hitem. Jméno Asus začalo být známé i v USA a dalších velkých trzích. I když rozhodně nebyl první, dalo by se říci, že asijský výrobce netbook (nebo jeho úspěšný koncept) vynalezl.
Jak ale takový netbook definovat? Podle Paula Bergevina se jedná o malé laptopy vytvořené pro bezdrátovou komunikaci a připojení k internetu, stojí okolo 250 dolarů, a přestože je nelze zaměnit s plně vybavenými notebooky, mnoho lidí budou přitahovat jako velice levná alternativa, která je připojí k celosvětové síti. Ještě bych dodal, že netbooky bez problémů zvládnou i jinou základní práci, jakou je třeba práce s textovým editorem (buď pomocí přeinstalovaného software, nebo díky tzv. Cloud Computing, tedy s využitím aplikací umístěných na webu) a většinou využívají energeticky nenáročné procesory.
Paul Bergevin, vice-prezident Intelu
Celého boomu se kromě dalších firem zabývajících se výrobou počítačů (mezi prvními byl FIC nebo MSI) zapojil i Intel a VIA, tedy přední a paběrkující producent procesorů (AMD zůstalo překvapivě stranou a to i přes to, že v podstatě první moderní netbook využíval jeho procesor). Intel vytáhl do boje s CPU známým jako Intel Atom s krycím jménem „Diamondville", který měl nahradit postarší Celeron M, jenž použil Asus. Intel Atom je pro netbooky v současné době k dispozici pouze v jednom jednojádrovém provedení s označením N270 pracujícím na 1,6 GHz a využívající technologie HyperThreading. Objednávky na něj byly v jednu dobu tak vysoké, že nebylo jasné, jestli Intel vůbec produkci zvládne a dodá jich potřebný počet. Jedním z prvních, kdo malý notebook s procesorem Intel Atom předvedl, bylo MSI a jeho Wind U100. Intel má navíc svého vlastního konkurenta OLPC XO-1: Intel Classmate PC.
VIA už se nějakou dobu specializovala na energeticky nenáročné procesory určené pro vysoce mobilní notebooky, které ale většinou neoslnily výkonem. Příchod netbooků této společnosti vytrhl pořádný trn z paty, podle všeho se díky němu po dlouhé době dostane do černých čísel. Stejně jako v případě Intelu i jí ale chybělo v počátcích specializované CPU. Ti první, kdož po jejích produktech sáhli (ať už FIC se svým Everex CloudBook nebo HP s Compaq 2133), využili a využívají starší VIA C7-M na 1,2 GHz resp. 1,6 GHz. Nově je pak připraven procesor VIA Nano. Aby toho nebylo málo, připravila VIA ještě dva referenční designy: VIA NanoBook (ten využil právě FIC) a VIA OpenBook (oba založené na VIA C7-M). Ten druhý je zajímavý tím, že je licencovaný pod Creative Commons Attribution Share Alike 3.0 Unported License, takže ho může využít v podstatě každý.
Celý článek najdete na CDR-Hard.cz
|